Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

druhého ležela, mněvši, že vedle svého muže leží, k němu řekla: „I co to naši hosté jednají, poslechni, muži, coť praví ten dobrý tovaryš.“ Otpověděl paní, zasmav se: „I nechť jedné se sváří a křičí. Daj jim Buoh zlá léta, stěžkať sú se včera nezežrali?“ Paní toho hostě i také muže počala seznávati. Jistě se jí zdálo, že jest nevelmi dobře učinila. A přesto jako múdrá žena vstala, hned kolébku před dceřino lože postavila a sama se k ní položila a činieci se, rovně jako by od těch dvú křikuov probuzena byla a pro jich sváry, kteréž sú oni mezi sebú činili, muž její a ten mládenec. I zavolala jest na svého muže i řekla: „Jaké vy to sváry mezi sebú máte?“ Muž jí otpověděl: „Což neslyšíš, co tento praví, kterak jest s naší dcerú hanebnú věc spáchal a učinil?“ Hospodyně vece: „Toť on lže v své hrdlo, při našíť on dceři neležal, neb sem já sama při ní vždycky ležala. Neb jak sem k ní přilehla, od té chvíle sem žádného snu neučinila a tys pravý blázen, že ty jemu toho věřieš. A tak se užíráte s večera, že potom celú noc sem i tam ve snách v uotrapách chodíte rovně jako jiná hovada, sami sebe neznajíc. I zdá se vám, že velmi divné věci jednáte. Jest div, že pro vaše přílišné ožíranie sami sobě hrdel nestrkáte. I co tento u tebe dělá, proč on s svým tovaryšem neleží?“ A když tomu porozuměl ten, s kterýmž hospodyně ležala, paní za opatrnú ženu pokládal, že dceři své, tudiež i svú hanbu přikryti uměla, hned na svého tovaryše zavolal a řekl k němu: „Všakť sem mnohokrát pravil, aby v noci sem i tam nechodil a ve snách nevstával, a proto toho obrátiti nemohu, ty vždy chceš křivé rozprávky vypravovati, kteréžť někdy dosti nešťastnú chvíli tobě přinésti mohú. Poď sem do svého lože, by tě zimnice ztřásla!“ A když hospodář toho hostě řeči i také své ženy porozuměl, bez pochybnosti mněl a věřil jest tovaryši tomu, že jest jemu pravdu pověděl, že tovaryš jeho ve snách ty věci mluvil jest. A hned, vzav jej za rameno, jím dobře zaviklav, volal na něho a k němu řekl: „Buřivoji, vstaň zhuoru a jdi na své lože!“ Ten dobrý mladý tovaryš, kterýž všecky ty řeči a slova, což bylo od paní i jeho tovaryše mluveno, k sobě byl přijal, podle toho činil sobě, jako by rovně se ze sna probudil a jako by se jemu

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).