Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

té příhody v řeč sú vcházeli a v potomniech časiech tomu se dosti nasmáli. A potom pan Hajmkyn a ta krásná milá paní svú lásku s menšiem strachem a péčí požívali sú, po své vuoli přátelské lásce dosti činili sú, dokudž jest ten ctný pan Hajmkyn v té službě byl. Dajž nám Buoh štěstí, abychom se téhož doslúžili!

Jiná rozprávka o dvú tovaryších

V jedné rovni nedaleko od města jednoho jménem Mandona jeden dobrý člověk své obydlé měl anebo seděnie, kterýž časem neznámým mimo se chodícím lidem za jich peníze jísti a píti dával. A také ač jest koli chudý člověk byl a domek malý a úzký měl, však proto svým některým známým hospodu a nocleh u sebe jest dával. Ten dobrý muž měl jest ženu ještě dosti pěknú, s kterúž jest měl dvě dceři, kterážto první byla panenka velmi pěkná a tichá v letech šestnácti aneb málo víc, ale druhá, ta ještě dítětem jsúc, ledva v roce v stáří byla. Té starší jeho první dceři jeden mladý urozený dobrý druh frejoval jest, velikú k ní lásku maje, všecku svú mysl obrátil ústavně pro ni, v té krajině přebývaje a v svém srdci ji nade všecky jiné nose. A ona zase též, kterážto uznala, od takového urozeného a mladého že jest milována, tím více se ho přidržala a za velikú čest to sobě kladúci, tím snažněji jej k sobě táhnúci, by při ní v té lásce trvati mohl, pilnost v tom velikú měla a nic méně naň laskavá nebyla než jako on na ni. Neb častokrát jich obú láska byla by skutečně vzala místo, by byl ten mládenec nebál se, že by jemu skrze to nebo jí nějaká hanba přijíti mohla. Avšak proto den ote dne taková láska více se mezi nimi množila nežli umenšovala. A tak jednú toho mládence chtieč a žádost velmi nutila, aby se mohl u té panny některú noc najíti. A takové své lásce dosti chtě učiniti, s svým jedniem tovaryšem cesty k tomu smysliv, znaje svú pannu k jeho vuoli dosti hotovu, jsa toho bez pochybnosti, že co jest předsevzal, že by jemu to chybiti nemělo, ani toho uznamenati kto mohl. A takové předsevzetí chtě k konci přivésti, svého tovaryše věrného k sobě pozval, kterémužto všecky věci jeho v tom byly dobře vědomy. Jeden večer dva koně vzemše a dva tlumoky plné slámy nacpavše, na koně své zvázali, z města ven

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 10 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).