Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

velikú milost sám v sobě chválil jest, že jest on svuoj rozum a mysl k tak vysoké, urozené a velebné paní obrátil. Ač byl nad její volí zúfal, však ustavičně v tom ohni a milosti hořel jest. Skrz to on vždy s velikú pilností ustavičně té paní nad jiné tovaryše své zavázán byl jest k službě. A ve všem tom, co se mu zdálo králové vděčného, byl snažnější a rychlejší to učiniti než žádný jiný. Protož jemu králová něco náchylnější byla než jiným. Jeden den královna chtěla na procházku jeti. Po tom jistém svém služebníku, kterýž tehdy nebyl přítomen při jejím vsedání, viec než na koho jiného ohlédala se a ptala a pro jeho snažnú službu jej raději s sebú viděla než koho jiného z svých služebníkuov, kteráž jich množství měla. To sobě ten dobrý druh za zvláštní milost početl a nikdy od králové střmenu neodcházel, a zdálo se jemu, že jej králová nade všecky své služebníky miluje, jediné když se jest mohl dotříti, dotknúti rúcha jejího. Ale již vidíme a rozumíme, že menší li naděje takového milovánie, tím větší milost bude. Takž se též stalo tomu dobrému druhu, že jest k tomu přišel, že jest se jemu bylo velmi těžko toho zbaviti a jeho nesmierné milosti pokánie učiniti moci. Protož on před se vzal, své vuoli dosti učiniti chtěl aneb pro královú umříti, kteráž se jest jemu nade všecky ženy tohoto světa líbila, a svého štěstí anebo všeho pokusiti chtěl, a králové ani skrze listy, ani skrze samého se své milosti zjeviti jest nechtěl. Neb jest dobře viděl, že jeho psaní a mluvenie všecko nadarmo ztraceno by bylo. Nové rady sám s sebú hledaje, smyslil sobě a před se vzal svých rozumuov a múdrosti užívati, chtě vždy s královnú svú vuoli míti i naplniti. Ale však jiných rozumuov a cest míti nemohl k tomu účinku, než v noci neznámě v králově postavě k ní přijíti umínil jest, neb jemu dobře vědomo bylo, že král s královú ne vždy léhá. I jednú v noci na jednom velikém paláci schoval se, kterýž mezi královú a královským pokojem a komorami byl jest, chtě sobě přezvěděti, kterak a kdy a v které by postavě král k královně chodil. A mezi jinými nocmi on jednu noc krále z své komory v dlúhém plášti jíti viděl, v jedné ruce zažženú svíci a v druhé huolku nesl jest. Tak k králové komoře šel a jednú nebo dvakrát tou hólkou potloukl na dveře a hned jemu otevřeno bylo a svíce z rukú vzata. To vše

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).