Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<101v–102v103r–104r104v–105v106r–107r107v–108v109r–110v111r–112r112v–113v114r–115r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

vždy své. I řekl sem mu: ‚Milý pane, srovnávaj!‘ A on vždy zhuoru, a já popudiv se a vida, že jest čas, mrsk se naň i dám mu políček a vtom uchytím jej tak jakž’s za pas s měšcem spolu i počnu jím trhati. A sousedé moji také se k tomu přičinivše i přitlučem jemu.“ A tu řeč Neštěstí počne hned provozovati mnohými dobrými lidmi, jakožto Pravdú, Nelibostí i súsedem svým, kterémuž říkali Čas, a jedniem dobrým druhem i jinými mnohými. A vtom dí: „Páni soudce milí, co jsme koli učinili, učinili sme bohdá vedlé práva a na to Vašich Milostí rozsudku vedlé práva žádáme!“ A ten dobrý druh vzdy žaloval, že sú jej bez viny zbili a oblúpili, jakož pak k tomu Neštěstí sám se znal v své řeči, že jest jej v té svádě za měšec uchytil a za pas že mu jej utrhl a že žádá spravedlivého rozsudku. A takž Múdrost káže jim vystúpiti i počne tu věc s jinými pány vážiti – a krátce, že sú ti páni soudce té věci odložili, ty pře sepsavše až do zemského soudu, kterýž bude o suchých dnech tu, kdež se jiné všecky pře jednati budú a súditi. A že tu král, Jeho Milost najvyšší, na tom soudu sede. A tomu dobrému druhu nětco přižehravše i káže jim se rozjíti. A sami sepsané pře schovali. A takž ten dobrý druh jda od toho soudu sotva mdlobú počne mluviti s jedniem měštěnínem z předměstí, kterémuž Potřeba říkali. A byl velmi starý člověk a šedivý, postavy smutné, proséc ho pro Buoh, aby jej do svého domu přijal. A on jemu dí, že to chce učiniti. A takž jsa u toho hospodáře, počne velmi truden býti a již sotva duši popadal. A toť ten neochotný a všetečný, šúlavý a túlavý, ješto všudy musí pobyti, kterémuž Dokonánie říkají a jinak pravým jménem Smrt, náhodú se také k tomu dobrému druhu přivlekl, chtě zvěděti, kterak mu se na soudu zvedlo. A tak přijda k loži: „Nuže, nuže, prav noviny, kterak se na soudu zvedlo!“ A on ho pohříchu velmi nerad uzřel. I dí k němu: „Ba milý, nech mě a varuj mi se s větru od okna, však mi jest velmi dušno!“ A on chtě sebú hnúti od okna, zavadiv jednú nohú o druhú i upadl naň na lože. A coť člověk toto mdlý a nemocný, a toto člověk těžký, hrubý, hlintovatého těla – tak, krátce, po něm jezdil, až ho i dodávil. Protož každému v tom městě, to jest na tomto světě, chce li před zemským budúcím

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).