soudem svú při provésti, sluší se druhdy u Pravdy hospodú pobyti a napiti řiedkého a hořkého piva radši než u purkmistra Povolila malvazí aneb medu. A jestliže by pak kto byl na zámku u pana Štěstí, pomni, aby s těmi osobami radu bral, totiž s Múdrostí, s Opatrností, s Spravedlností, s Milosrdenstvím a s Ctností budúcí. Jestliže by pak kto jsa u pana Štěstieho nemohl se všemi znám býti, ale s Ctností, s Milosrdenstviem a Spravedlností toliko aby se jakž muož seznámil. Té známosti daj Buoh každému užiti a daj Buoh, aby naše pře dobře sepsány byly k budúcímu soudu! Kterémuž soudci buď chvála na věky věkuov. Amen.
Počínají se rozprávky rozličné, a najprvé o jeptiškách takto etc.cizojazyčný text
V jedné krajině byl jeden klášter, a ještě jest, mniský aneb panenský, kterýž sú u veliké slávě drželi a za to měli. Kteréhožto kláštera jména nepotřebí jest oznamovati, aby skrze to ten slavný klášter v své slávě veliké a svatosti zlehčen nebyl. Za nevelmi dávních časuov v tom klášteře nebylo jest viece panen nežli osm i s abatyší, kteráž v tom klášteře byla. Všecky panny mladé, čerstvé a zdravé byly. Ty sú měly jednoho dobrého starého člověka, kterýž jim jejich zahradu vzdělával a štěpy okopával, jako na zahradníka sluší. Však proto ten dobrý muž své malé mzdy nemohl jest záplaty mieti ani k ní přijíti bez velikého a častého upomínanie, až i s úředníkem kláštera toho počet učinil jest a ot něho záplatu přijav, odpuštěnie vzal, domuov jest do své vsi, do Stakor, odkudž jest byl, vyšel. A když jest tam přišel, i byl jest od mnohých přivítán, až přišlo jest na jednoho mladého sedláka z té vsi, že jest jej také přivítal, kterémužto sedláku říkali Kostrba. Kterýžto zrostlý a mladý podlé sedlského běhu, k tomu drahný a velmi čerstvý pacholek byl. Kterýž se jeho otázal, kde by tak dlúho byl aneb přebýval. Ten dobrý muž starý, kterémuž říkali Nutkal, otpověděl a pověděl jest, že by byl u mnišek v tom klášteře až do této chvíle. Kostrba se ho počal tázati dále, jakým během těm mniškám v tom klášteře slúžil jest. Kterýž
