protož sám v své radě učiniv povolenie i učinil se jest němým, dobrú naději maje, jestliže to předse konati bude, což jest učinil, že bez pochybnosti přijat bude od těch mnišek. A tak ustanoviv se na tom, žádnému nepověděv, kde chce jíti, v žebráčiech šatech na cestu se vypravil, k klášteru, což najspieš mohl, přišel jest. A když jest do kláštera všel, na jeho štěstí těch mnišek šafáře našel jest na dvoře, na kterémž skrze kývanie a ústy hýbanie almužny žádal jest, a počal mu ukazovati rukama, jestliže by chtěl, mu drev za to rubati a zštiepati. Šafář kázal mu dáti jísti a potom některé veliké klápty kázal jemu zštiepati, kterýchž Nutkal nikdy zštiepati nemohl. A tak Kostrba, mladý a silný člověk, nevelmi v klápty dlúho tepa, všecky zštípal jest. A vtom šafáři bylo jest potřebí do lesa jeti drev rubati i vzal jest s sebú Kostrbu a ukázal jemu, kterak by měl na vuoz drva klásti a osly zapřežené domuov s drvy vésti. To všecko Kostrba, kterýž toho mistr byl, učinil a zpravil jest. Viděv to šafář, počalo mu to se velmi dobře líbiti do toho němého. A tak několiko dní u sebe jej držel neb měl, rozličná díla jemu vydávaje, kteréž on všecka velmi slušně zpravoval jest. Až jednu chvíli přihodilo se jest, že jej abatyše kláštera toho viděla i počala se šafáře ptáti, kto by byl. I řekl jí šafář, že jest chudý člověk, neuměje mluviti, a k tomu němý a neslyší, kterýž přišel v těchto dnech, žádaje almužny: „Kteréhož sem až do této chvíle do lesa a v jiných potřebách požíval. Co bych rád, by uměl v zahradě dělati a chtěl u nás zuostati! Jisté sem naděje, že bychom ot něho mnoho užitečného díla míti mohli, a k tomu jest mlád a silen, byl by nám ke všemu hodný muž a mohl by ho užívati ve všech potřebách. A také by nebylo potřebí péče míti, aby vaše mladé panny s ním jaké zábyvky počínaly, neb neumie mluviti a k tomu neslyší.“ Abatyše jemu odpověděla: „Věru, pravdu pravíš, otaž se jeho, chtěl li by v zahradě dělati a u nás zuostati. Protož buď ho pilen, muožeš li ho u nás zdržeti, a daj mu střevíce a nějaké nohavice staré a měj se k němu pěkně, zda by tím raději při nás zůstati chtěl.“ Šafář jí řekl, že chce podlé vší své možnosti o to jednati. Kostrba nedaleko odtud byl, kdež šafář s abatyší své řeči měli. Jejich všemu úmyslu a předsevzití vyrozuměl