kaž[206v]číslo strany rukopisudý den odpoledne až do večera muoj pán Basiliscus těmi hady obkličuje mě, a pak celú noc až do poledne čistá panna a krásná bez těch haduov jsem. A toť má za obyčej, že se přivalí ke mně s poledne tři hodiny a leží až do nešporuov na mém luoně. Jiného nic, než se mnú utěšenie má, a přes puol hodiny. Nebožčíčku, nepuojdeš li ty přič, tvé se hoře a tvá bieda počne.“ Vsta Bruncvík, i poče [se]text doplněný editorem Pánu modliti, aby jemu z těch hruoz ráčil spomoci. A když přicházieše k tomu času, drak Basiliscus hne se v té své jeskyni[bo]jeskyni] geſkynie, až se veškern hrad třesíše. Thedy panna Afrika vece: „Pomni se a nepostúpaj! Již máš v takém nebespečenství býti, jakéhož jsi nikdy neslýchal ani věděl.“ A v tu chvíli[bp]chvíli] chwile vzejde křik, pískanie, zvuk od hadóv, že kdyby čtyři trubači velmi silně trúbili, pro ten pisk a zvuk byl by jich neslýchal. A když se povali se všech stran mnostvie haduov a ješčeróv velikých a jiných potvor jedovatých, chtíce Bruncvíka ubiti, tu se jim Bruncvík poče brániti svým mečem, že po padesáti poče jednú ranú přetínati. A čím jich viece bil, tiem jich viece přibývalo, a druzí tlustí jakžto břevno, a druzí ďábelskými hlasy křičéchu. Bruncvík na to nic netbáše, ale se musky s nimi potýkáše a až do pasu v jedu brodíše[bq]brodíše] prodiſſe, a lev je převelmi trháše a okny z hradu metáše. Vida to drak Baziliscus, že sluhy jeho mordováše, tepru se sám [hne]text doplněný editorem hněvy velikými, chtě jich pomstiti, pod zlatú korunú se povali, tlustý jako drelink a mějíše osmnácte ocasuov a obnoží hadových, a to tak ostrých, že jednú ranú veliké břevno přesekáváše. Tu tepru u boji Bruncvík veliké hoře mějíše. Silně jej drak raníše, až k zemi častokrát na svú tvář padáše, a lev jej zastupováše. Tuť se s tiem drakem Baziliškem silně tepíše. Bruncvík zhůru vsta, k lvovi poběže, a tak jeden druhému věrně pomáháše, od nešporův celú noc až do poledne s ním se tepiechu. Bruncvík již vešken krvavý a velikú mdlobú na zemi letieše. Vida to lev, že pán již ležíše, žaloštěmi velikými zařva velmi, i poče se s drakem prudce bíti a ocasy okolo něho[br]něho] neho rúbati a hněvy trhal, že všecky obnože z draka obtrhal bieše. Bieše Bruncvík s velikými bolestmi, avšak zhuoru skoči, i tu [se]text doplněný editorem tepru udatně s drakem tepiechu, neb jich již nemohl čím raniti. A na kusy jej roztrhachu, až z něho pramenové jako potokové tečiechu. A když drak zabit bieše, od velikých ran Bruncvík k zemi letíše. Tři dny a tři noci slova nepromluvil