[H1r]číslo strany rukopisukdyž chce spat jíti a ráno vstanúci na štitrobu tolikéž.

Opět jiné – vezmi křištálu dobře na prach ztlučeného 1 lot, rozděl jej na čtvero, ten prach má žena po 4 jitra pořád přijímati, vždy jednu částku s polévkou z cizrle neb s červeného hrachu vařenou.

Tyto věci mléko ženské množí, jako domácí kopr i semeno jeho, anýz, jablečník, kardomomum, mladý sejr, [s]text doplněný editorem starého sejra polévka, cizrle, křištalový prach s medem přijímaný, locika, vlaského kopru semeno, víno, v němž rosmarýn vařen jest neb polej, totiž mateří douška.

Itemcizojazyčný text, chůva nemá smilného skutku provoditi, nebo to umenšuje mléka a dítěti nechutné je činí i odporné, protož dítěti mléko řídko zuostává.

Itemcizojazyčný text, bylo by dobře, když dítě se narodí, aby první den pravá jeho matka nepřikájela ho, ale některá jiná žena. A byla-li by chůva nemocná [H1v]číslo strany rukopisuneb že by ouplavici měla, tvrdá v životě neb zacpaná byla aneb silné počištění přijímala, tehdáž jest lépe, aby jiná žena dítěte přikájela.

Itemcizojazyčný text, když dítě přikojeno a spat položeno jest, má se znenáhla a zpovlovna[ds]zpovlovna] zpowlowná kolébati pro to, aby mléko sem i tam se nešplíchalo a nehejbalo, zkalené a porušeno nebylo.

Avicena praví, že dítě podlé běhu přirození 2 létě při prsu chováno má býti, ačkoli obyčej, jehož nyní se užívá, tomu na odpor jest.

Itemcizojazyčný text, dítě ne pojednou od prsův má odvrženo býti, ale udělati se má jemu cumblík neb čípek z chleba a z cukru, aby k jídání hrubších pokrmův navedeno bylo.

Ještě mnohem více jest naučení a zpráv o dětech, kterak mají chovány a opatrovány býti, zvláště když se jim zuby řeží a rostou i také choditi počínají. O čemž Avicena píše, čehož na ten čas není potřebí tuto vyčítati.

Dvanáctá kapitola – o rozličných případcích[dt]případcích] přijpádcých a nemocech vnově porozených dítek, kterak se jim v tom má spomáhati

Ačkoli nemocí a případkův vnově narozeným dětem přiházejících se mnoho jest, jakož o tom Hipokrates, Galenus, Rasis, Avicena, Averois i jiní doktoři píší, o nichž všech tuto psáti náramně dlouho a tesklivo by bylo, však tuto najznamenitější toliko nemoci a případnosti, ješto vnově narozeným dětem se přiházejí, pořádně vypsány[du]vypsány] wypſany budou, s tím také dvanáctá kapitola i celá tato knížka skonána bude. A ty nemoci sou tyto, o nichž pořádně jedno po druhém tuto psáti se bude.