nedokoná? L12,51 Mníte, bych přišel, chtě dáti mír na zemi? Nepravímť vám mír , ale rozlúčenie. L12,52 Nebo bude jich pět v jednom domu rozděleno: třie mezi dva a dva mezi tři L12,53 budeta rozdělena: otec se synem a syn s svým otcem, mátě se dceří a dci s mateří, svekrev s svú nevěstú a nevěsta s svú svekrví .“
L12,54 I vecě k zástupóm: „Když uzříte oblak vzcházějíce ot západu sluncě, inhed diete: Pójde snieh, a tak bývá. L12,55 A když pověje vietr s polednie strany, řiekáte, že bude vedro, a tak bývá. L12,56 Pokrytci, tváři nebeské i zemské umiete pokusiti, a kterak pak tohoto času nepokúšiete, L12,57 že sami ot sebe toho nesúdíte, což jest spravedlné?“
L12,58 „A když [ jdeš ]text doplněný editorem[575] jdeš] vadis lat. s tvým protivníkem , pokliď sě s ním na cěstě a učiň sě prosta ot něho , ať snad tebe nepřinutí před súdci a súdcě podá tebe pověžnému a pověžný uvrže tě v žalář. L12,59 Pravímť tobě, nevyjdeš odtud, doniž nenavrátíš poslednieho šartu.“
Třinádctý rozdiel tento
L13,1 I biechu tu někteří v týž čas, praviece jemu o Galilejských, jichžto jest krev Pilát smiesil s jich obětmi. L13,2 A otpověděv vecě jim: „Mníte, by ti Galilejští ze všěch Galilejských najhřiešnější byli, ješto sú to trpěli? L13,3 Nepravi já toho vám, ale nebudete li činiti pokánie, všichni takež zhynete. L13,4 Nebo osmdesát lidí bylo jest , na něž sě jest věžě obořila v Siloam i zbila jě; mníte, by oni sami hřiešní byli kromě všěch bydličóv jeruzalémských? L13,5 Nepravi já vám toho , nebudete li mieti pokánie, všichni takež zhynete.“
L13,6 [ I ]text doplněný editorem[585] I] autem lat., nemá Kyas povědě jim toto podobenstvie: „Dřěvo fíkové jmějieše kterýs vsazené v své vinnici i přijide, hledaje na něm ovotcě , i nenaleze. L13,7 I vecě k vinařěvi: Toť, již jsú tři léta, jakož přichodím, hledaje ovotcě na tomto fíkovém dřěvě, a nikdy na něm nic nenaleznu. Protož podetni je, ať darmo země nezaměstná. L13,8 Tehdy on otpověděv, vecě : Pane, ponechaj jeho ještě tohoto léta, až já okopaji okolo něho a ospu je hnojem, L13,9 zdať snad učiní ovotce ; pakli nic, potom je podetneš.“
L13,10 A bieše tu ve škole učě jě v sobotu. L13,11 A tu bieše žena, ješto jmieše duch nemocný ot osminádcte let a bieše sě sklonila, že ovšem nemožieše vzhóru vzezřieti. L13,12 Jižto když uzřě Ježíš, povola jé přěd sě i vecě jie: „Ženo, propuštěna jsi z své nemoci.“ L13,13 I vloži na ni rucě a ona sě inhed rozprostřě i pochváli boha. L13,14 Tehdy otpověděv pán školný a rozhněvav sě i mluvieše k zástupu: „Šest dnóv jest, v nichžto slušie dělati, protož v těch dnech přichoďte a budete uzdraveni, ale ne ve dni sobotniem.“ L13,15 A otpověděv k němu Ježíš , vecě: „Licoměrníci, který z vás v sobotu neotvieže vola svého nebo osla ot jeslí a nepovede na vodu jeho ? L13,16 A tuto dceru Abrahamovu, jižto jest byl skrútil sathanas osmnádcte let, proč by jie neslušalo rozvázati v sobotní den?“ L13,17 A když to povědě, zapýřichu sě všichni jeho protivníci. A všechna obec veseléše sě ve všěch jeho skutciech, že slavně ot něho biechu.
L13,18 A protož vecě: „Čemu jest podobno králevstvie božie a k komu podobno budu je jmieti? L13,19 Podobno jest k zrnu horčičnému , že vzem je člověk, vsál je na své zahradě, ano jest vzrostlo jako veliké dřěvo a ptáci nebeščí otpočíváchu na jeho větví.“ L13,20 A opět vecě: „K komu podobno bude králevstvie božie? L13,21 Podobno bude rozkvasu, jenž vezmúci žena, skryje je ve třech měřiciech múky, poňad nevzkyše všecko.“
L13,22 I chodieše po městech a po vesniciech, učě a svú cěstu chýle do Jeruzaléma. L13,23 I vecě jemu kterýs: „[ Hospodine ]text doplněný editorem[617] Hospodine] Domine lat., nemá Kyas , poně jich jest málo, ješto budú spaseni?“ A on k němu vecě: L13,24 „Korčite sě, chtiece vjí ti
