Kri[E3r]číslo strany rukopisustus s zástupy obývał, uče je o království božiem. Odtud sme šli k tomu miestu, kdež Panna Maria umřeła. Byli sou na tom miestě uděłali kosteł nový, než žołdán kázał jej zbořiti, neb nic nového nedadie Arabi křesťanuom ani židuom stavěti až do sí chvíle. A již na tom miestě nenie než kámen veliký. Také mi ukazovali to miesto, kdež apoštolé volili svatého Matěje na apoštolstvie, a jiná mnohá miesta, kdež se co dobrého dáło, ješto by było mnoho o tom co psáti. A u toho každého miesta dávali mi hojně odpustkův, jimž já počtu neviem, neb za každé miesto, na kterémž bude, zvłáštní odpustkové sou a tak sou rozdielní jedni od druhých: jedni menší a druzí sou velicí.

Nazajtří pak šli se mnou do Betléma. A Betlém jest městečko maličké jako ves a muož býti od Jeruzaléma jakoby tři čtvrti míle. Před Betlémem jest kłáš[t]text doplněný editoremer[4]neotištěno písmeno „t“ veliký velmi a v něm sou bosáci. A tu se Pán Kristus narodił v jednom údolí a to jest, jako by pivnice była, a jest zděná obyčejem sklepo[E3v]číslo strany rukopisuvým a tu sou stavěli vełbłoudy a vosły, neb tam všecko obyčej mají stavěti z kamene marštale, a to v zemi, a tepruv svrchu nad tiem domy. Také jest na tom miestě ołtář, kdež Panna Maria porodiła Pána Krista. Bosáci na něm słouží a řečští kněží v velikém kłášteře svrchu na hoře słouží, a kde Pán Kristus narozený połožen, jakož my obyčejem svým řiekáme jesle, tam miesto našich jeslí dřevěnných sou koryta vytesaná z kamene alabastrového a mramorového a koryta ta sou miesto žlabuo i jeslí, neb tak ten obyčej u nich jest. Než koryto, v němž dietě Pán Kristus połožen był, jest alabastrové a zšíří muož býti dvou łoket a zdélí, co by mohli čtyří vosłové státi u něho.

Potom mi ukazovali to miesto, kdež Pána Krista obřezovali. Na tom miestě jest kámen veliký a nad nim jest ołtář. Také mi ukazovali to miesto, na kterémž třie králové dietěti Pánu Kristu dary dávali. Jiná mnohá miesta, jenž sem je opustił psáti, ukazována sou mi od bosákuov, kteráž