ma[D2r]číslo strany rukopisují. Neb jestliže já nebo jiní chtěli sme víno píti, tehdy musili sme jíti k křesťanuom a ten nám kázał jíti do komory i zavřeł nás v komoře a tak sme víno pili, jináč nic.

V Damašku tak jest mnoho ovotce, že to mohu v pravdě praviti, že jak sem živ, v jednom městě neviděł sem ho viec jako v Damašku na trhu prodávajíc, a to ovotce rozličného, ješto mi se zdá, které by mohł pomysliti, že je tu najde, nebo około Damašku jest velmi mnoho saduov přečistých a zahrad, k tomu rovniny čisté, ješto na tři strany krajiny očima nemuož přehlédnouti. Z Damašku na všecky strany dodávají ovotce, roznášejíc je na vełbłoudích po krajinách, až i do Ejipta nosí je, a na vozích nevozí, neb jich nemají.

Damašek około sebe má zed tak podobně jako około Prahy, než ne všudy, neb było někdy dobyto a jest zdi mnoho zbořeno i nenie zase opraveno až podnes. V Damašku jest šibenice prostřed ryňku a to jest velmi špatná a tu hned odpra[D2v]číslo strany rukopisuví, činíc podlé provinění, neb na ní złočince rozličně věsí: jedny za hrdła, druhým háky železné pod hrdła strkají, jiné za nohy, jinák rozličně s nimi nakłádají.

V Damašku sem był času zimního o božiem křtění a był sem v něm tři neděle. I šeł sem jednoho dne na procházku s křesťany k tomu miestu, kdež zaraził błesk svatého Pavła, když se jest brał s mocí kniežat, aby křesťany hubił. To miesto jest mezi zahradami a od Damašku jest, jako by mohło býti čtvrt míle. Znáti, že jest někdy na tom miestě był kosteł, i pravili mi křesťané i židé, že by jej zbořili pohané, a to praví, že proto učinili, že pout bývała veliká k tomu kostełu od křesťanův, i nechtěli tomu pohané, totižto mouřeniné, aby se ta čest dáła svatému Pavłu, kteráž na samého boha słušie. Také mi okazovali ten duom, v kterémž křest přijał svatý Paveł, a ten duom jest u městské zdi nad potokem u té brány, kterouž chodí k svatému Pavłu. Také do toho domu pohané křesťanuom brání choditi a jest zazdien a stojí pustý. Potom mě přivedli k tomu mie[D3r]číslo strany rukopisustu,