J16,16 „Maličko a [již]text doplněný editorem[448]již] iam lat. neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě, neb jdu k otci.“ J16,17 Tehdy řekli sú z učedlníkóv jeho mezi sebú: „Co jest to, že nám die: Maličko a neuzříte mne a opět maličko a uzříte mne[449]mne] + et lat., nemá var., že jdu k otci?“ J16,18 Protož řekli sú: „Co jest to, že die: Maličko? Neviemy, co die.“ J16,19 Tehdy pozna Ježíš, že sú ho chtěli otázati, i vece jim: „O tom tiežete mezi sebú, že sem řekl: Maličko a neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě? J16,20 Věrně, věrně pravi vám, že kvieliti a plakati budete vy, ale svět se bude radovati; a vy se budete mútiti, ale zámutek váš obrátí se v radost. J16,21 Žena, když rodí, zámutek má, neb jest přišla hodina jejie. Ale když porodí děťátko, již nepomní na bolest pro radost, že se jest narodil člověk na svět. J16,22 Protož i vy nynie zajisté zámutek máte, ale opět uzřím vás a bude se radovati srdce vaše a radosti vašie žádný neotejme od vás. J16,23 A v ten den nebudete mne tázati ničehož. Věrně, věrně pravi vám, ač co prositi budete od otce[450]od otce] Patrem lat., a Patre var. ve jméno mé, dá vám. J16,24 Až dosavad neprosili ste ničehož ve jméno mé. Proste a vezmete, aby radost vaše plná byla.“

J16,25 „Ty věci v příslovích mluvil sem vám. Přicházie hodina, když již ne v příslovích[451]příslovích] pṙiſlouiech rkp. budu vám mluviti, ale zjevně o otci mém[452]mém] navíc oproti lat., + meo var. zvěstuji vám. J16,26 V ten den ve jméno mé prositi budete a nynie[453]nynie] non lat. pravi vám, že já budu prositi otce mého[454]mého] navíc oproti lat., + meum var. za vás, J16,27 neb sám otec miluje vás, neb [vy]text doplněný editorem[455]vy] vos lat. ste mě milovali a uvěřili, žeť sem[456]sem] + ego lat., nemá var. od boha vyšel. J16,28 Vyšel sem od otce a přišel sem na svět. Opět opúštiem svět a jdu k otci.“ J16,29 Řekli sú[457]Řekli sú] Dicunt lat. jemu učedlníci jeho: „Aj, nynie zjevně mluvíš a příslovie žádného nedieš. J16,30 Již vieme, že vieš všecky věci a nenie potřebie tobě, aby kto tebe otázal. V tom věříme, že si od boha vyšel.“ J16,31 Odpovědě[458]Odpovědě] + eis lat. Ježíš: „Nynie věříte? J16,32 Aj, přicházie hodina, a již jest přišla, že se rozprchnete jeden každý do svých krajin[459]do svých krajin] in propria lat., in suam regionem var. a mě samého ostavíte. A nejsem sám, neb otec se mnú jest.“

XVII.

J16,33 „Ty věci mluvil sem vám, abyšte ve mně pokoj měli. V světě nátisky [b]označení sloupcemieti budete, ale doúfajte, že[460]že] navíc oproti lat., + quia var. sem já přemohl svět.“

J17,1 Ty věci mluvil jest Ježíš, a pozdvih oči v nebe, vece: „Otče, přišla jest hodina, oslav syna tvého, aby syn tvój oslavil tě. J17,2 Jakož si jemu dal moc nad každým tělem, aby vše, cos dal jemu, dal jim život věčný. J17,3 A to jest život věčný, aby tě poznali, samého boha pravého, a jehož si poslal, Jezukrista. J17,4 Já sem tě oslavil na zemi, skutek sem dokonal, kterýžs mi dal, abych učinil. J17,5 A nynie oslav mě ty[461]ty] ty nynie rkp., otče, u sebe[462]u sebe] wſobie rkp. samého oslavením, které sem [měl]text doplněný editorem[463]sem <měl>] habui lat., dřéve než jest svět byl, u tebe.“

J17,6 „Oznámil sem jméno tvé lidem, kteréž mi dal svět[464]kteréž mi dal svět] quos dedisti mihi de mundo lat.. Tvoji biechu a mně si je dal. A řeč tvú zachovávali sú. J17,7 A[465]A] navíc oproti lat., + Et var. nynie poznali sú, že všecky věci, kterés mi dal, od tebe sú. J17,8 Neb slova, kterás mi dal, dal sem jim a oni sú přijali a poznali sú právě, že sem od tebe vyšel, a uvěřili sú, že ty si mě poslal. J17,9 Já za ně prosím, ne za svět[466]svět] + rogo lat., nemá var., ale za ty, kterés mi dal, neb tvoji sú. J17,10 A mé všecky věci tvé sú [a tvé mé sú]text doplněný editorem[467]a tvé mé sú] et tua mea sunt lat. (homoiot.) a oslaven sem v nich. J17,11 A již nejsem v světě, a tito v světě sú, a já k tobě jdu. Otče svatý, zachovaj je ve jméno tvé, kteréžs mi dal, aby byli jedno jako i my. J17,12 Když sem byl s nimi, já sem je choval ve jméno tvé. Kterés mi dal, ostřiehal sem a žádný z nich nezahynul, jediné syn zatracenie, aby se písmo naplnilo. J17,13 A nynie k tobě jdu a tyto věci mluvím na světě, aby měli radost mú naplněnu sami v sobě. J17,14 Já sem jim dal řeč tvú, a svět je v nenávisti měl, neb nejsú z světa, jakož[468]jakož] + et lat., nemá var. já nejsem z světa. J17,15 Neprosím, aby je vzal z světa, ale aby je zachoval od zlého. J17,16 Z světa nejsú, jako [i]text doplněný editorem[469]i] et lat. já nejsem z světa. J17,17 Posvěť je v pravdě. Řeč tvá pravá[470]pravá] veritas lat. jest. J17,18 Jakož si [ty]text doplněný editorem[471]ty] tu lat. mě poslal na svět, i já poslal sem je na svět J17,19 a za ně posvěcuji já sám sebe, aby [byli]text doplněný editorem[472]byli] sint lat. i oni posvěceni u pravdě.“

J17,20 „A ne za ně prosím toliko, ale[473]ale] + et lat., nemá var. za ty, kteříž mají uvěřiti skrze slovo jich v mě, J17,21 aby všickni jedno byli, jakož ty, otče, ve mně a já v tobě, aby i oni u nás jedno byli, aby svět věřil, žes ty mě poslal. J17,22 A já slávu, kterús dal mi, dal sem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno smy, J17,23 já v nich a ty ve mně,