[429v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce opět biechu učedlníci jeho vnitř a Tomáš s nimi. Přijide Ježíš zavřenými dveřmi i sta uprostřed a vece jim [553] jim] navíc oproti lat., + eis var. : „Pokoj vám!“ J20,27 Potom vece [554] vece] dicit lat., dixit var. Tomášovi: „Vlož sem prst svój a ohlédaj ruce mé a přičiň ruku svú a pusť v bok mój a neroď býti nevěřící, ale věrný.“ J20,28 Odpovědě Tomáš a vece jemu: „Pán mój a buoh mój!“ J20,29 Vece jemu Ježíš: „Žes viděl mě [555] mě] + Thoma lat., nemá var. , a [556] a] navíc oproti lat., + et var. uvěřil si. Blahoslavení, jenž sú neviděli, a věřili.“ J20,30 Mnohá jistě i jiná znamenie činil jest Ježíš před obličejem učedlníkóv svých, kteráž nejsú psána v knihách těchto. J20,31 Ale tato sú psána, abyšte věřili, že Ježíš Kristus jest syn boží [557] boží] + et lat., nemá var. , abyšte věříce život měli ve jménu jeho.

Kapitola XXI.

J21,1 Potom zjevil se jest [558] jest] + iterum lat., nemá var. Ježíš [559] Ježíš] + discipulis lat., nemá var. u moře Tiberiadis. A takto zjevil se jest: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slove Didymus, a Natanael, jenž bieše od Kany [560] Kany] gany rkp. galilejské, a syny Zebedeova a jiná dva z učedlníkóv jeho. J21,3 Vece [561] Vece] Dicit lat. jim Šimon Petr: „Jdu lovit ryb.“ Řkú jemu: „Jdeme i my s tebú.“ I vyšli sú a vstúpili sú na lodí, a té noci nic sú neulovili. J21,4 A když již [562] již] navíc oproti lat., + iam var. bylo ráno, stál jest Ježíš na břehu, ale nepoznali sú učedlníci, by Ježíš byl. J21,5 Protož vece jim Ježíš: „Děti, zdali krmičku máte?“ Odpověděchu jemu: „Nic.“ J21,6 Vece [563] Vece] Dicit lat., Dixit var. jim: „Pusťte [564] Pusťte] Puſte rkp. na pravici přievoza siet a naleznete.“ Protož pustili sú a již nemožéchu jie táhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy vece učedlník ten, jehož milováše Ježíš, Petrovi: „Pánť jest.“ Tehdy [565] Tehdy] navíc oproti lat., + ergo var. Šimon Petr, když uslyše, že pán jest, podpása se sukní (neb bieše náh) i pusti se v moře. J21,8 Ale jiní učedlníci plavením pravým [566] pravým] navíc oproti lat. přijidechu (neb nedaleko biechu od země, ale jako dvě stě loket), táhnúce siet ryb. J21,9 Protož když sú sstúpili na zemi, uzřeli sú uhlé položené a rybu na něm položenú a chléb. J21,10 Vece [567] Vece] Dicit lat. jim Ježíš: „Přineste [ z ]text doplněný editorem[568] z] de lat. ryb, které ste nynie ulovili.“ J21,11 Vstúpi Šimon Petr a vytaže siet na zemi, plnú velikých ryb, sto padesát a tři. A když jich tak mnoho bylo, neroztrhla se jest siet. J21,12 Vece [569] Vece] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš: „Poďte [b]označení sloupce a [570] a] navíc oproti lat., + et var. obědujte.“ A nižádný z těch, ješto obědváchu, nesmějieše otázati ho: „Ty kto si?“, vědúce [571] vědúce] viduce rkp. , že pán jest. J21,13 I přijide Ježíš a vzal chléb a dáváše jim, a z ryby též. J21,14 To již třetie zjevil se jest [ Ježíš ]text doplněný editorem[572] Ježíš] Iesus lat. učedlníkóm svým, když jest z mrtvých vstal.

J21,15 Tehdy když již [573] již] navíc oproti lat. biechu obědvali, vece [574] vece] dicit lat., dixit var. Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Jakubóv [575] Jakubóv] Ioannis lat. , miluješ li mě viece těchto?“ Vece [576] Vece] Dicit lat. jemu: „Také, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece [577] Vece] Dicit lat. jemu: „Pas beránky mé.“ J21,16 Vece [578] Vece] Dicit lat. jemu opět: „Šimone Jakubóv [579] Jakubóv] Ioannis lat. , miluješ li mě?“ Vece jemu: „Také, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece [580] Vece] Dicit lat. jemu: „Pas beránky mé.“ J21,17 Vece [581] Vece] Dicit lat. jemu třetie: „Šimone Jakubóv [582] Jakubóv] Ioannis lat. , miluješ li mě?“ Zamúti se Petr, že jemu řekl třetie: „Miluješ li mě?“, [ i ]text doplněný editorem[583] i] et lat. vece jemu: „Pane, ty všecky [ věci ]text doplněný editorem[584] všecky <věci>] omnia lat. vieš [585] vieš] + tu scis lat., nemá var. , žeť miluji tě.“ Vece jemu: „Pasiž ovce mé. J21,18 Věrně, věrně pravi tobě, kdyžs byl mlazší, opasovals se a chodil si, kde si chtěl. Ale když se zstaráš, ztiehneš ruce své a jiný tě opáše a povede tě [586] tě] navíc oproti lat., + te var. , kam ty nechceš.“ J21,19 A to jest řekl znamenaje, kterú by smrtí měl oslaviti boha. A když to povědě, vece [587] vece] dicit lat., dixit var. jemu: „Poď po mně.“

J21,20 Obrátiv se Petr, uzře toho učedlníka, jehož milováše Ježíš, jdúcieho po sobě [588] po sobě] navíc oproti lat., + se var. , jenž i odpočíval na večeři na prsech jeho a řekl: „Pane, kto jest, jenž zradí tě?“ J21,21 Protož toho když uzře Petr, vece k Ježíšovi: „Pane, a co tento?“ J21,22 Vece [589] Vece] Dicit lat., Dixit var. jemu Ježíš: „Tak ho chci nechati, dokudž nepřídu, co tobě do toho? Ty mne následuj.“ J21,23 Tehdy vyjide řeč ta mezi bratřími, že učedlník ten neumře. A neřekl jest jemu Ježíš: „Neumře,“ ale: „Tak ho chci nechati, dokudž nepřídu, co tobě do toho?“ J21,24 Toť jest učedlník ten, jenž svědečstvie vydává o těch věcech a popsal jest tyto věci, a viemy, že pravé jest svědečstvie jeho. J21,25 A jsú i jiné mnohé věci, které jest činil Ježíš, kteréžto by byly psány všecky skrze, nemním, by tento svět mohl pochopiti ty knihy, ješto by měly psány býti. Amen [590] Amen] navíc oproti lat. .