J16,16 „Maličko a [již]text doplněný editorem[448]již] iam lat. neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě, neb jdu k otci.“ J16,17 Tehdy řekli sú z učedlníkóv jeho mezi sebú: „Co jest to, že nám die: Maličko a neuzříte mne a opět maličko a uzříte mne, že jdu k otci?“ J16,18 Protož řekli sú: „Co jest to, že die: Maličko? Neviemy, co die.“ J16,19 Tehdy pozna Ježíš, že sú ho chtěli otázati, i vece jim: „O tom tiežete mezi sebú, že sem řekl: Maličko a neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě? J16,20 Věrně, věrně pravi vám, že kvieliti a plakati budete vy, ale svět se bude radovati; a vy se budete mútiti, ale zámutek váš obrátí se v radost. J16,21 Žena, když rodí, zámutek má, neb jest přišla hodina jejie. Ale když porodí děťátko, již nepomní na bolest pro radost, že se jest narodil člověk na svět. J16,22 Protož i vy nynie zajisté zámutek máte, ale opět uzřím vás a bude se radovati srdce vaše a radosti vašie žádný neotejme od vás. J16,23 A v ten den nebudete mne tázati ničehož. Věrně, věrně pravi vám, ač co prositi budete od otce ve jméno mé, dá vám. J16,24 Až dosavad neprosili ste ničehož ve jméno mé. Proste a vezmete, aby radost vaše plná byla.“

J16,25 „Ty věci v příslovích mluvil sem vám. Přicházie hodina, když již ne v příslovích budu vám mluviti, ale zjevně o otci mém zvěstuji vám. J16,26 V ten den ve jméno mé prositi budete a nynie pravi vám, že já budu prositi otce mého za vás, J16,27 neb sám otec miluje vás, neb [vy]text doplněný editorem[455]vy] vos lat. ste mě milovali a uvěřili, žeť sem od boha vyšel. J16,28 Vyšel sem od otce a přišel sem na svět. Opět opúštiem svět a jdu k otci.“ J16,29 Řekli sú jemu učedlníci jeho: „Aj, nynie zjevně mluvíš a příslovie žádného nedieš. J16,30 Již vieme, že vieš všecky věci a nenie potřebie tobě, aby kto tebe otázal. V tom věříme, že si od boha vyšel.“ J16,31 Odpovědě Ježíš: „Nynie věříte? J16,32 Aj, přicházie hodina, a již jest přišla, že se rozprchnete jeden každý do svých krajin a mě samého ostavíte. A nejsem sám, neb otec se mnú jest.“

XVII.

J16,33 „Ty věci mluvil sem vám, abyšte ve mně pokoj měli. V světě nátisky mieti budete, ale doúfajte, že sem já přemohl svět.“

J17,1 Ty věci mluvil jest Ježíš, a pozdvih oči v nebe, vece: „Otče, přišla jest hodina, oslav syna tvého, aby syn tvój oslavil tě. J17,2 Jakož si jemu dal moc nad každým tělem, aby vše, cos dal jemu, dal jim život věčný. J17,3 A to jest život věčný, aby tě poznali, samého boha pravého, a jehož si poslal, Jezukrista. J17,4 Já sem tě oslavil na zemi, skutek sem dokonal, kterýžs mi dal, abych učinil. J17,5 A nynie oslav mě ty, otče, u sebe samého oslavením, které sem [měl]text doplněný editorem[463]sem <měl>] habui lat., dřéve než jest svět byl, u tebe.“

J17,6 „Oznámil sem jméno tvé lidem, kteréž mi dal svět. Tvoji biechu a mně si je dal. A řeč tvú zachovávali sú. J17,7 A nynie poznali sú, že všecky věci, kterés mi dal, od tebe sú. J17,8 Neb slova, kterás mi dal, dal sem jim a oni sú přijali a poznali sú právě, že sem od tebe vyšel, a uvěřili sú, že ty si mě poslal. J17,9 Já za ně prosím, ne za svět, ale za ty, kterés mi dal, neb tvoji sú. J17,10 A mé všecky věci tvé sú [a tvé mé sú]text doplněný editorem[467]a tvé mé sú] et tua mea sunt lat. (homoiot.) a oslaven sem v nich. J17,11 A již nejsem v světě, a tito v světě sú, a já k tobě jdu. Otče svatý, zachovaj je ve jméno tvé, kteréžs mi dal, aby byli jedno jako i my. J17,12 Když sem byl s nimi, já sem je choval ve jméno tvé. Kterés mi dal, ostřiehal sem a žádný z nich nezahynul, jediné syn zatracenie, aby se písmo naplnilo. J17,13 A nynie k tobě jdu a tyto věci mluvím na světě, aby měli radost mú naplněnu sami v sobě. J17,14 Já sem jim dal řeč tvú, a svět je v nenávisti měl, neb nejsú z světa, jakož já nejsem z světa. J17,15 Neprosím, aby je vzal z světa, ale aby je zachoval od zlého. J17,16 Z světa nejsú, jako [i]text doplněný editorem[469]i] et lat. já nejsem z světa. J17,17 Posvěť je v pravdě. Řeč tvá pravá jest. J17,18 Jakož si [ty]text doplněný editorem[471]ty] tu lat. mě poslal na svět, i já poslal sem je na svět J17,19 a za ně posvěcuji já sám sebe, aby [byli]text doplněný editorem[472]byli] sint lat. i oni posvěceni u pravdě.“

J17,20 „A ne za ně prosím toliko, ale za ty, kteříž mají uvěřiti skrze slovo jich v mě, J17,21 aby všickni jedno byli, jakož ty, otče, ve mně a já v tobě, aby i oni u nás jedno byli, aby svět věřil, žes ty mě poslal. J17,22 A já slávu, kterús dal mi, dal sem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno smy, J17,23 já v nich a ty ve mně,