pově[88v]číslo strany rukopisuděti, komu j’ sě zpoviedal, aby as a v tom znal farář svědomie svého osadnieho. Neb kakžkoli to j’ v tom mój kněz, ktož má kterú moc nade mnú, však farář má z svých osadních vydati počet.
Ješto sem pak řekl ze čtenie, ež ktož chce číst býti, má podlé zákona vzieti očištěnie: protož vizte, co j’ bylo v Starém zákoně učiniti, když kto byl z malomocenstvie učištěn, a z toho vezměm k duchovniemu úmyslu podobenstvie! Jměl dva ptáčky přinésti v obět a svazček yzopu. Tu jměl jeden ptáček zařezán býti a v tu krev svazček onen omočen. A druhý ptáček jměli črvenú obviežíc nití pustiti, aby vzletěl. A ten, ješto j’ byl nečíst, sedmkrát jměl pokropen býti. To nám podobenstvím znamenává, ež ten, ješto j’ byl nečíst šeředstvem hřiechóv a učištěn bude, má svazček učiniti yzopu, točíš v žalost vzieti ty všecky hřiechy, jimižto jest byl šeředen, a v hořkost skrúšenie leptavého. Dva ptáčky budeta: jeden čichové tělesní, a ten má zařezán býti, tak aby nepředčila v nich libost kochánie tělesného, ale ta byla jako umrtvena a jen ku potřebě čichóv tělesných užíval člověk. To j’ pak v tu krev onen svazček omočiti hořkého yzopu: pro ta hýřenie, ješto hýříme hřešiec čichy tělesnými, jmieti tu žalost a hořkost v srdci. Druhý ptáček bude rozum. Ten nemá umrtven býti, ale má puštěn býti vzhóru, aby vzletěl, točíš aby díval sě rozumem člověk již učištěný boží vysoké moci, múdrosti i dobrotě; ale tak vzdy, aby věrú krve prolitie za ny spasitele náš rozum byl jako črvenú nití opútčen a obvázán. A ješto j’ jměl sedmkrát býti pokropen ten nečistý učištěný, znamenává, aby ode všech sedmi úhlavních hřiechóv jměl číst býti.
Druhý div opět znamenitý pravilo j’ nám dnešnie čtenie, ež, když Ježíš všel v město, přistúpil k němu pán jeden, ješto slul po svém úřadu centurio, ješto sto jiných rytieřóv jměl pod sebú,
