[90r]číslo strany rukopisudie, když die: Odchyl sě ode zlého a čiň dobré a hledaj pokoje! Kto móž pokoj jmieti, jediné ktož svítězí? Protož to, ješto die svatý Pavel: přemoz, to j’ tuto řekl žaltářník: hledaj pokoje; a to j’ pak zřejmo, ež vše jest jedno, ode zlého sě odchýliti a dobré činiti, jako i to, ež v dobrém má býti zlé přemoženo. Aj, kakť vévody krále jednoho, ač řečí rozličnú, avšak k jednomu ponúkají! Protož přemoz zlé v dobrém, a tak sě odchýlíš ode zlého dobré čině a pokoj nalezneš.
A kakžkoli mnoho j’ toho, ješto k vítězstvu ponúká bojovníka, však zvláště jistá naděje odplaty velmi práci oblehčává. Protož kniežata světská, když čáka jest k boji, pasují rytieře, čest i dary slibují, a skrz to budú udatnějše. A tak král Saul chtě, by někto podstúpil obra a bil sě s ním, že j’ to těžké bylo, slíbil troji velikú věc, kto by jej přemohl, a to pak učinil David. Slíbil jedny dary užitečné, druhé rozkošné a třetie ctné. Slíbil velikým sbožím nadati jej, tožť užitečné; slíbil dáti svú dceru, tožť rozkošné; slíbil všecko pokolenie otce jeho zbaviti dani a svobodno učiniti, tožť ctné. Ale ež Davidóv boj s tiem obrem zvláště znamenává, ješto j’ Kristus podstúpil ďábla a přemohl, nebudu o tom nynie řeči jmieti. Protož jiné obecné dary znamenajte, jimiž od dávna, jakž kroniky svědčie, vítězi jsú darovány! A ty troje nalézáme: rúcho, pokrm a zvláště počest. Čte sě v kronikách starých, ež afrikánské knieže, kterýž byl v boji znamenitě dobrým druhem, dal jemu rúcho zlaté řka: Tatoť oděv slušie silnému muži, jakýž ty jsi; neb jakož zlata nepřemóž oheň, ani rez zlepce, tak jest nepřemohla tebe moc nepřátel, ani zemdlila rez leností. K témuž podobné čtem o machabejském[cj]machabejském] machabeyſkemu Jonatě židu, ež, když často pobíjal své nepřátely, král syrský poslal jemu v dar drahé rúcho k znamení udatstvie a aby slul přietel králóv. A odtud jest pošlo, ež rytieři chodie v zlatě. Druhé vítězóm
