Ne[43v]číslo strany rukopisunie mi třeba činóv vašich; ani ruka neb noha má oko v mrzkost, ež jest nedótčivo a nemóž strpěti i malé věci: takež vyšší stav v duchovenství nehrdaj nižšími a nižší rozuměj, ež u vyšších má svého dojíti utěšenie v Hospodinu! Neb kakžkoli rozličnými jdem cěstami, však k tomu cíli, kdež dobří světští[ax]světští] ſwyetſſij netolik z svého zaslúženie vezmú útěchu, ež jsú užitečně v svých staviech k užitku jiným pracovali, zdielejíc sě svatú almužnú s duchovními a s jinými potřebnými, ale také i z toho, což cti a chvály uzřie v pravých duchovních, ješto skrze jich pomoc mohli vésti duchovenstvie; a kdež panna nad tělesnú žádostí svítězivši, netolik z své vláštie koruny jmá útěchu, ale i v těch útěše radostna bude, ješto ve vdovství neb v manželství spasenie dojdú; kdež každý nižší utěšen bude odplatú vyšších, a vyšší veseli budú, ež i nižší jsú v útěše. Na to pomně svatý Bernart die: Jeden řád držím, ale kdežkoli Bohu slúžiec, spravedlivě jsú živi, všecky chválím a miluji. Aniť jest div, ež jsú tak rozliční řádi v svaté cierkvi, poňovadž jest řekl Kristus: V domu otce mého mnoho jest bydlišť. I jest podobné, aby zde bylo mnoho stavóv, ješto by v nich rozliční rozličností služby v jedné milosti zaslúžili oněch v božiem věčném domu rozličných bydlišť. Protožť vzdy řku: Jeden stav druhým nehrdaj! Nejsúť blázni pústenníci. Šlechetnýť jest stav dobrých pravých zákonníkóv, kdež by svá ustavenie zákonie drželi věrně, hřiechú neomlúvajíc, zlých nechváléc, dobré milujíc, ač by byli i konvrši neb konvršky, aneb nebyli jich zákonóv. Dobrýť jest i těch stav, ktož v panenství neb ve vdovství slúžie Bohu u přiemém srdci, z kostelnie jednoty a obyčeje nevycházejíc výmysly svými, ačť i v zakoniech klášterských nejsú, bojiec sě snad své nesíly, ež by nemohli zákona držeti v úlohu jeho. Aniť jest zlý stav manželský a těch, ješto v svaté cierkvi světští slovú. Ale ke všemť sě ona řeč najprvnie chýlí: Všichni utiekajte z Babylona, z tohoto světa, ne po světu