[45r]číslo strany rukopisuTřetie pak bývá z toho dvého, ež když bude kto dáliti sě světa a netbati světského utěšenie, ež pak mysli své povzdvihne vzhóru. Tak i svatý Jan, když byl v bezbydlí na onom ostrovu, jednú v neděli byl v duchu mysl svú vzdvih vzhóru, dal jemu Hospodin poznati tajné věci, jakož jsú skrzeň popsány v Apokalypsí k utěšení kostelniemu a k napomenutí, aby jej hrozné věci od ustavičstva nerozpačily. Protož utiekajte od světa, netbajte utěšenie světského a tělesného a vzdvihněte mysl vzhóru! A Pán Hospodin potká vás svým utěšením, jehožť nevědie tohoto světa milovníci. A toho nám pomoz, Hospodine! Amen.
O svatém Šebestiánu.
Spravedlní budú na věky živi. Pokládá svatý Augustin, ež spravedlnost jest obecná šlechetnost, ješto j’ v sobě všie duše pravost obklíčila. A to záleží v pravém zpořiezení člověka k Bohu a samoho k sobě a k bližniemu. A z toho j’ zřejmo, ež vše, ješto j’ právě dobré, jest pode jmenem spravedlnosti. A když jest tak veliká věc spravedlnost, velikú odplatu spravedlným slibuje Písmo: věčný život. A k témuž jest i ono z žaltáře slovo, ješto prorok v duchu činí otázku řka: Hospodine, kto bude bydliti v tvém stanu? Pak odpoviedá: Ktož činí spravedlnost a jde bez poškvrny. A že j’ život veliké dobré a každému vzácné, svatý Bernart svědčí řka: Lidé střiebra žádají a zlata, ale života nade vše. A když takú žádostí žádají života tohoto hubeného, ó kakú by žádostí žádati bylo onoho života blaženého, v němž na věky nebude i jednoho nedostatku, ale vše libé! A k tomu životu přijíti jest skrze spravedlnost. Neb jakož sem řekl, řeč tuto počínaje, ješto j’ psáno v knihách Múdrosti: Spravedlní budú na věky živi: to jsta jměla v mysli dva tato svatá mučenníky; neb než by odstúpila spravedlné viery, než by zapřela Pána Jezukrista, ješto j’ umřel pro ně, radše proň také smrt trpěli a tak proti Bohu spravedlni byli, smrtí svú jeho sě smrti oplativše. A tiem, jelikož k sobě, také
