[37r]číslo strany rukopisukdyž stojie a nezajdú po jich hrdosti. Protoť die Kristus: Potřebie jest, aby takové byly pótky, ješto by mohlo z nich vyjíti pohoršenie. Ale inhed jest k tomu přičinil řka: Avšak hóře tomu, ktož bude jiným ku pohoršení. Protož neroďte sě připodobnávati k tomuto světu! Ač vidí kto zlých a hrdých množstvie, stój v svém řádu v pokoře a v čisté mysli! Viece li kto přemóž, a větší čest a chválu věčnú bude jmieti. Vizte, by vinnice božie nespásli, by lúpež chudiny božie nebyl v domiech vašich, pro vaši hrdost by chudina nebyla lúpena! Nepohubujte také a nezbořijte svými smilnými přípravami a hrdými tvárnosti božích chudých, točíš pokorných, ješto jsú chudi duchem, jichž zvláštie jest tvárnost pokora a čisté srdce. Neb hrozíť Bóh skrze proroka Izaiáše ženám z tak hrdých a smilných příprav řka: Proto ež jsú sě povzdvihly dcery sionské a chodily, vzdvihše hrdla, potruskujíc očima a kráčely jako pléšíc nohami, jako v určenú mieru ukračijíc, oškube Hospodin hlavy dcer sionských a oholí je z jich krásných vlasóv. V ten den odejme Hospodin okrasu jich obuvi, jich zápon, jich prstenóv, jich vacúnóv, jich věncóv, jich pentlíky i jehly, jich připínačě, jich zrcadla i jich loktušky. A tak ten prorok i viece tu jmenuje těch věcí, ješto sě ženy jimi okrašlijí, a die potom: A budú jmieti smrad miesto svých mastí pochotné vóně a miesto svých rozkošných páscóv ukrutné úvazky, jimiž budú uvázány a miesto zkrútilých vlasóv holice a miesto rozkošných loktušek žíněné pytle, a zahynú u jich krásní mužie a pláč s žalostí jim ostane. Protož sbožná ostane těch světských bujností rozmysléc sě, ež vše mine, a ktož z své vóle neobřeže od sebe těch přielišností, ež to bez děky najposlé ztratí. A pakli by která musila sě někdy podlé svého stavu v přípravě svého dóstojenstvie okázati, jměla by od toho mysl táhnúti, aby ji hrdost nepodnesla, a jakož králová Hester die o sobě, takež to v svém srdci řéci. Neb tak jest řekla ta králová: Ty vieš, Hospodine, ežť mi jest mrzko na mé hlavě znamenie hrdosti, když sě muši