Vyhledávání (skrýt)

Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<30r30v31r31v32r32v33r33v34r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

zá[32r]číslo strany rukopisukona přirozeného a Eliáš z zákona psaného do ráje jsú vzeti a v svój čas vyjdú, aby proti antikristu svědčili pravdu, by i tento z třetieho zákona, ješto slove „zákon milosti“, byl vzat a schován, aby v svój čas také vyjda svědečstvo vydal. A z toho sě toho domnievají, ež Kristus pověděl svatému Petru, ež má za ním přijíti umučením. A on otázal o svatém Janu, kterak by on jměl k němu přijíti. A Kristus řekl: Tak chci, aby ostal, až i přídu; co j’ tobě do toho? Ty jdi po mně! A inhed řekli apoštolé mezi sebú, ež neumře ten učenník. Ale neřekl jest Kristus: Neumře; řekl jest: Tak jeho chci nechati, co j’ tobě do toho? Byl jest také jinde řekl Kristus: Jsú někto, ješto tuto stojie, ješto neokusie smrti, až i uzřie Syna člověčieho, an jde v svém královstvu. Potom pak když stár byl svatý Jan, zdráv jsa, v rov vstúpil a světlo j’ jej obklíčilo. A pak když ten blesk minul, nenalezli těla jeho, jen manu v rovu. Živ liť pak jest nebo umřel, nevědě[24]možno číst též „nevědie“; vysokéť jsú božie tajnice. Než to vědě[25]možno číst též „vědie“, ež Béda die: Když Jan viděl, ež den přišel, aby šel odsud, svolav své mlazšie, kázaním je napomenuv po oběti těla božieho na slavné službě, vzem odpuštěnie, vstúpil v rov pohřebu svého; vzdav modlitvu, přiložen jest k Otcóm, tak prost od smrtelné bolesti, jako j’ byl prost i od porušenie těla svého. A tak druzí za to mají, ež jest umřel, ale bez smrtelné bolesti. Neb tu smrtelnú hořkost jměl jest v svém srdci vida, když na kříži umieral milý mistr a přietel jeho. A nad to nade vše, když jest řekl Kristus svatému Petru: Co j’ tobě do toho?, radějí řku, ež já nevědě, které jest z toho, než bych řekl toto neb toto. Vysokáť jest múdrost božie; činíť, což chce. Kto móž řéci jemu: Proč to tak činíš? Ale to vědě[26]možno číst též „vědie“, ež naplniv jej duchu múdrosti a rozumu, otevřel usta jeho prostřed kostela, ež i dnes volá Písmo jeho. A slavně Hospodin učinil divna svatého svého, před jeho bližními povýšiv jeho. A když jest tak milý Bohu, ež ani jed, ješto j’ jej pil, ani vrúcí olej, veňž byl uvržen, uškodil jemu, kdežť koli jest, bydlíť bezpečně a v radosti utěšené. Amen.

X
24možno číst též „nevědie“
25možno číst též „vědie“
26možno číst též „vědie“
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 1 měsícem a 7 dny; verze dat: 1.1.25 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).