[38r]číslo strany rukopisuutěšení, sberúc mysl z mnohého rozbroje, obmysléc potřebu spasenie svého, skrze něž, zbudúc smrti, viec blaženě živi budem, radujme sě; nemáť jmieti miesta truchlost tu, kdež sě jest narodil spasitel!
Svatý Otec Lev papež ponúká k veselí zlých i dobrých, ale k dobrému veselí, ne k marnému a ovšem pak ne ke zlému. Zlé j’ veselé veseliti sě, zlé činiece a neprávě, a radost jmieti ve zlých věcech. Marnéť jest veselé a obludné v utěšených věcech tohoto světa radovati sě a v světském ščestí; neb oklamává. Krása, síla, zdravie skoroť mine, rúcho zvetšie i cožkoli, ješto j’ libé světskému srdci, všeť zhyne. Ač kto pobude vzácen komu v světských marnostech, mineť i to. Protož marnéť jest veselé pro také věci, jímž nenie tráty, a lépe přielišnost takých věcí obřezati od sebe pro boží milost a ke cti Bohu dáti to v obět jeho[29]zjevně chybný zápis věty k své věčné cti, ješto by, ač nechtě, ztratiti to musil po malém času. I řku, ež onen svatý Otec neponúká o tomto hodu proto k veselí a k radosti, že j’ kto krásen, že j’ dobře rúšen, že j’ vzácen světu, ale ponúká k veselí, že j’ sě zlým i dobrým narodil spasitel, ješto svój lid spasí od jich hřiechóv a ež hřiešný pozván jest k milosti, ač chce jíti, hřiechu ostana, a ež sě spravedlný blíží k koruně vítězstvie, ač dokoná své vítězstvo, neodvrátě sě od spasitele; neb jen v spasiteli dojíti je vítězstva spravedlnému, jako i milosti hřiešnému. Neb jakož die svatý Petr: Nenie na světě ani v nebi jiného jmene, skrze něž by spasenie bylo, jedině Ježíš. Bez něho nic by nebyla spravedlnost naše, ale skrzeň má dojíti své chvály. Protož podobně dáno jest jemu to jmeno Ježíš. Bez něho nic by nebyla spravedlnost naše, ale skrzeň má dojíti své chvály. Protož podobně dáno jest jemu to jmeno Ježíš, točíš spasitel, skrzeňž Bóh Otec v milosti svatého Ducha opravil jest všecky věci v zemi i v nebi. A protož, jakož die svatý Pavel, v tom jmeni pokleklo j’ všeliké koleno nebeských věcí, zemských i pekelných. To jmeno dáno jest jemu, ješto j’ nade vše jmena, jelikož nám co by to[ao]to] to nam bylo platno, by byl naším jen stvořitelem, pánem a nebyl nám spasitelem? Protož v tom jmeni nebeské věci poklekly jsú dóstojnú poctí, vzdávajíc