[37v]číslo strany rukopisupodlé řádu králového okázati. Aj, kakémuť by srdci nevadilo v svój čas přípravu jmieti a okrasu stavu svého! Ale ktož by byl toho srdce, jakž by mohl kdy těch hrdých okras prázden býti, ostal by jich, jakož sě čte i o svaté Elžbětě: dotud sě za muže v tom skrovnila, až pak po muži ostala všeho. Obřezujmež sě ode všech takových přielišností, abychom nejsúc nečísti, nejsúc neobřezáni jmene od Krista křesťanského, dóstojni byli a hodni, abychom byli měštěné Jeruzalema nebeského u věčné radosti! Amen.
Druhá řeč o tom, ež jest Ježíš dáno jmě jemu.
Jměv řeč dlúhú o tom, co j’ pílně obřezati, aby sě nás jmeno křesťanské přijalo právě, neřekl jsem nic o tom drahém jmeni Ježíš; neb to jmeno plno j’ sladkosti, komuž by právě v srdce vešlo. Avšakť z těch proto nechci býti, ješto nechtie, by bylo jej jinak než vzdy Ježíšem nazývati; neb on týž vše jeden i synem božím i synem svaté Mařie i pánem naším i Kristem i Ježíšem móž v milosti vzýván býti, kakžkoli dáno j’ jemu to slavné jmeno Ježíš, jakož jste v onedajšiem čtení slyšeli, ež jest nazván Ježíš jmenem. A tiem jmenem nazván jest od anděla, prvé než se j’ počal v své matky břichu. Proto j’ zvláště sladké a utěšené to jmeno Ježíš; neb tolik sě miení podlé výkladu, jako bych řekl spasitel, a jakož jest těžká věc a mrzká smrtí zahynúti, tak jest žádostná a utěšená spasenu býti a z smrtelného zahynutie vypravenu. Nemocný vie, kakú má žádost, aby zdráv byl, a kohož by na smrt vedli, an již odsúzen. Á kak by jej to jmeno utěšilo, by řekli jemu, a on mohl tomu uvěřiti: To j’ tvój spasitel, tvój vykupitel! Již tě vyprostí, již neumřeš. Tohoť jsú spasitele žádali Otci světí, aby přišel, jakž sem řekl něco o tom oneda v advent[an]advent] adnent. Pro něž die k nám svatý Bernart: Styděti bychom sě mohli, ež nejsme tiem tak radostni, ež nám přišel již spasitel, jakož Otci světí srdečnú toho jměli žádost, aby přišel. A co to v nás činí, jen ež tělo naše, ješto j’ poddáno v porušenie, obtěžije duši a bydlo zde na zemi odtíská dolóv smysl, ješto j’ rozbrojen, mysle mnohé věci. Ale povzdvihnúc sě k svému
