[128r]číslo strany rukopisuktož silně a s pamětí věří v Bóh a ten zpósob, ješto j’ v cierkvi svatéj, a věčný život, ten neváží draho tohoto světa, jeho sě nepoddá milování. Páté své tělo přemóžem, když prací, utrpením, duchovní žádostí přemóžem svú tělesnú žádost, jakož praví svatý Pavel: Umrtvíte li duchem tělesné činy, budete živi; pakli živi budete podlé těla, točíš jakož vás vede tělesná žádost, zemřete. Šesté sami sě přemóžem a svítězíme, když poddáme svú vóli boží vóli a nepovolíme žádosti těla ani ďábelskému podněcování. Byť hřiech byl již jako u vratech, ano ďábel podštívá žádost, mysl trží, však i ta žádost jest ještě pod naší vólí. Bude li sě vóle chutně protiviti neoblibujíc, nepovoléc, ještě sě jest přemohl člověk a svítězil. Sedmé přemóžem nesnadnost v dobrých činech, když v obyčej vezmúc činy dobré, pravým přivyknutím a oblíbením dobrého, mílo nám bude a lehko činiti dobře. Neb komu j’ co mílo, nenie jemu pracno; pakli j’ pracno, ale i ta práce míla mu bude. A tak všecko přemóž milost.
Znamenajž ještě i třetieho, o němž mám tuto pověděti, jakož sem prořekl: který máme užitek jmieti, když z těchto sedmi přemóžem kterú věc v tom, v němž nás vzbúzie v pokušenie. V knihách Tajnice svatého Jana sedm věcí jest položeno, ješto jsú k odplatě slíbeny vítězóm těmto. Prvé jest psáno, ež řekl Hospodin: Ktož svítězí, dám jemu s sebú seděti na svém tróně. Ó, veliká v milosti božie spravedlnosti v slibu tomto! Ač sě j’ zdálo, by v čem obtiežil, přepustě které na člověka protivenstvie, kak to bude ovšem hojně nahrazeno v naplnění tohoto slibu, ješto jsi řekl: Ktož svítězí, dám jemu seděti se mnú na mém tróně! Ó, kaká útěcha seděti s Bohem v tom pokoji, ješto vycházie nad každý smysl, na
