[107r]číslo strany rukopisuvyšed najposlé, uzřev ty, ješto nebyli u vinnici, řekl jim: I co tu stojíte cělý den prázdniec? Ale ani řekli, ež jich i jeden neuvedl k dielu. A on jim kázal do své vinnice. Té omluvy nemohú ti jmieti, ješto od své mladosti slovo slyšie, jichž také Bóh v srdci podněcije a zove k svéj službě a dává příčiny k tomu, táhna je od tohoto světa. A také tomu rozumějte: veškenť jest kostel vinnice božie, v němž jest mnoho rozličných stavóv a vše dobrých, ač jsú jedni i nad druhé a tolik jest v něm vinných kmenóv, jelikož lidí. Protož cožkoli kto činí užitečného komu neb sobě v boží a v bratrskéj milosti, děláť vinnici. A tak praví svatý Pavel: Leč piete, leč jiete, leč cožkoli jiného činíte, točíš jehož jest vám neb jiným třeba, všecko čiňte ve jmě božie! Neb u velikém dielu potřebie jest i malých věcí. Ktož neumie aneb nemóž jednoho, ten čiň druhé! Ačť bude i malú věc dělati v boží vinnici, jiež jest třeba, a úmyslem tiem, aby připomohl, nebudeť vyvržen z vinnice a svójť nájem vezme. Ale ktožť nepotřebnú věc činí aneb škodnú téj vinnici, viz, co jej potká spravedlivě! A také, ktož viece móž, viece umie, hodné jest pro menšie většieho neobmeškávati. A ať bych vás napomenul, co by u vinnici boží dělati jměli a čeho nechati, obecně[db]obecně] Obeczne jest v žaltáři pověděno: Odchyl sě od zlého a čiň dobré! A to móžem řéci i takto: Toho nemáme činiti, ješto bychom nesměli pro úraz dobrého svědomie učiniti; neb to by zlé bylo. A což neslušie a nenie hodné, to nenie dobré. A tak nemáme činiti toho všeho, což nesmieme, což neslušie a což nenie hodné. Najprvé řku: Ižádný nemá směti zlého a v čem škodného učiniti boží vinnici. Nemáme směti učiniti, což by koli bylo protiv božiemu desateru přikázaní, ješto j’ přikázal neb zapověděl; ani máme směti co učiniti pro[107v]číslo strany rukopisutiv