[108v]číslo strany rukopisusvědomie bylo učištěno. První dělníci mají hluboko kopati, procházejíc tajné věci a skryté, hledajíc pravdy; a druzí mají to, což jest přielišného, obřězovati, aby s šlechetností[56]nejisté čtení slova v svéj mieře rostli. I uvodí pán té vinnice dělníky do nie z jitra u první hodinu a v třetí, v šestú, v devátú a v jedenádctú. U prvú počne sě světlo ukazovati, v třetí počne sě den vzhřievati, v šestú počne znoj a veliké horko pláti, v devátú počne slunce dolóv sstúpati a skrovniti horkost a pak v jedenádctú i horko i světlo ponenáhlu hynúti bude. Což tedy znamenává vschod slunce, jen pravdy prosviecenie? A co j’ počátek vzhřenie, jen žádanie dobroty? A znoj horka velikého jest plánie u milosti dobréj. A uskrovněnie vedra žhavého jest, když marné a nestatečné věci ostýdati budú. A zhynutie horka i světla potuchlost jest, když všie věcí hynúti bude tělesná žádost a zemdlé i potuchne tělesné múdrosti poprslek. A tak prvá hodina bude rozeznánie zlého a dobrého, třetie žádost dobrého, šestá většie, až jako bezpřiemná žádost najvyššieho dobrého, devátá mrzkost lstivého a nepravého dobrého a jedenádctá jest nenávist a zapomenutie všie nepotřěbné marnosti. I bude u prvú hodinu prosviecen rozum a v třetí opraven, v šestú sě roznietí žádost, v devátú budú ukroceni tělesní čichové a v jedenádctú zstydne a potuchne tělesná žádost. Neb donidž čichové tělesní nebudú zadržěni tak, až by potuchla jich tělesná žádost, dotud nebude dán peniez cělosti života svrchovaného. Ale když utrpením skroceni budú ti čichové, počne člověk méněž méněž obyčených rozkoší tbáti, a viecež viecež tělesné žádosti budú mdléti. Čímž žádost a jiní čichové tělesní budú u mieře spravedlnosti podobnějie zadržěni, tiem