pomsta nad ďáblem stane i nad božími protivníky. Pán náš kralije, vesel sě země! Zpievajme slavně Hospodinu; nebť jest vzvelíčen! Ale co to jiného činí, ež sě lekáme toho druhého příštie na svět Syna božieho, leč na smrti, leč den súdný obecný, jediné ež neřádně svět milujem, i činí nám smutek s tiem sě rozlúčiti, což milujem? A ež hryze nás svědomie pro nepravost naši, hotov smutek, hotova úžest, když pójde mocný a spravedlný súdce, jehož nic utajno nenie, v čem kto má líbost, v čem sě kochá, k čemu j’ kdy táhl kto svými činy, svými řečmi, svým myšlením, a nesa každému hodnú odplatu, jakéž jest kto, zde jsa, zaslúžil.
Protož čtu dnes epištolu svatého Pavla, v níž nás velmě pěkně, velmě tíše a povlovně napomíná a probúzie jako ze sna, abychom sě k tomu příští druhému tak připravili, abychom ctně jsúc živi, nelekli sě pak dne božieho. I die: Bratříce, hodina j’ nám již ze sna vstáti. Jižť jest bližše spasenie naše, nežli jsme sě kdy nadieli. Nocť jest minula a denť sě blíží. Odvrzme skutky temnosti a oblečme sě v oděv světla, tak abychom ve dne ctně chodili, ne v obžerství a v nestydlivosti, ne v svářiech a v purnostech neb v závisti, ale oblečte sě v Pána Jezukrista a nečiňte v žádostech tělesné snažnosti! Senť jest lenost a netbánie, by sě člověk připravil k tomu příští Syna božieho druhému, ješto nás bude tak súditi přída, jakž nás nalezne. Z toho snu hodina jest vstáti, ne vzdy ležeti jako dětem, ale vstanúc táhnúti k statečnosti. Jižť jest vzešlo světlo naučenie svrchovánie křesťanského; nejen máme obecných držeti sě přikázaní. Vyšlyť jsú i rády čtenie svatého, i mnohých předšel nás příklad, ješto ne lenivě berú sě k svatbě věčného krále. Styďme sě ležeti, vstaňme již ze sna; jižť jest bližše spasenie naše, než jsme kdy mněli. Blížť jest spasenie, když Kristus přišed zpósobil spasenie naše svým vykúpením a ukázal k spasení upřiemú cěstu. I tiem jest blíže spasenie
