Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<38v39r39v40r40v41r41v42r42v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

a učení židovští svú odpovědí vyřekli, co j’ zeveno Bohem a hlasem proročím ukázáno, ješto j’ skrze ně řekl Duch svatý: A ty, Betléme, země Juda, nebudeš najmenšie mezi kniežaty židovskými; z tebeť vyjde vévoda, ješto bude mój lid izrahelský pořéditi: Ó kak podobné bylo, aby židovské starosty byly tomu uvěřily, což jsú pravily! Ale zřejmo jest, ež jsú tomu tělesně i s Herodem rozuměli a mněli, by královstvo Kristovo obecné bylo podlé běhu a moci tohoto světa, tak ež židé nadieli sě vévodě neb králi podlé běhu světského v tomto časě, a Herodes bál sě, aby v zemském královstvu nejměl s sebú společníka. Daremní Herode, mútíš sě bázní, darmo proti tomu děťátku chceš svú náhlost ukázati! Neobsiehneť Krista tvé královstvo, aniť pán všeho světa na úzkosti královstvie tvého chce dosti jmieti! Jemuž nepřeješ v židovstvie kralovati, kralijeť všudy; a ty by kraloval velím ščestnějie, kdyby poddán byl jeho královstvu. Proč toho z upřiemosti srdce neučiníš, ješto lestnú křivdú pravíš, by chtěl učiniti? Bylo jeti s těmito hostmi a pravého krále poklonú z upřiemého srdce bylo poctíti. Ale radějí s’ postúpil po židovském oslepení než po té vieře, ješto s’ věděl v lidech těchto, ješto j’ pak ji i pohanský národ přijal. Darmo s’ obrátil k líté ukrutnosti lestné srdce; nezabiješ toho, naňž máš péči, ani tiem učiníš škody, ješto je ztepeš!

A tak ti sbožní mudrci do Betléma vedeni onú hvězdú, jakož ji viděli byli na vschod slunce, a byli tiem veseli velmi, jakož nám to pokládá čtenie; a všedše v dóm, nalezli dietě s matkú jeho, s dievkú svatú, padše poklonili sě, a otevřevše své poklady, dali jemu své dary: zlato, kadidlo a myrru. Ó plného naučenie silné viery! Toho jest zemské uměnie nenaučilo, ale Ducha svatého jest to zpósob. A odkud by to těm lidem přišlo, když jsú sě byli z svých vlastí hnuli, ež ještě Ježíše neviděvše, nespatřivše na něm, čím by podobně poctili jeho, však tak jsú podobné přinesli dary? Jistě kromě oné hvězdy,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 20 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).