Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<33v34r34v35r35v36r36v37r37v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

v kráse takové neb v lepotě, to oblibovánie jest již smilstvo; již sě mysl s tiem jako objímá. Avšak dvé jest většie nežli jedno. Smilstvoť jest smíliti sobě něčie tělo pro krásu jeho neb lepotu neb přípravu a v tom dlúhú líbost jmieti. Smilstvoť jest připravovati sě na to, aby sě v tom slíbil jiných očima. Smilstvoť jest i samému v takových přípravách kochati sě. Pakli co viece bude k tomu, a tiem hóře. A protož ve všech takových věcech slušie každému podlé stavu jeho skrovnu býti a strach boží nad sebú jmieti, a co j’ přieliš, obřezati. Neb čím jest kto pílnějí těch znamení hrdého srdce neb smilného, tiem sě v srdci jeho ten zlý kořen rozmáhá viece; a opět čím silnější kořen smilstva neb pýchy, viece bude pílen té přípravy. A tak bude vší snažností marnú věc pracovati, hledaje lidské pochvaly, netbaje, co potom bude. A kohož lidé pochválé a Bóh jej hyzdí, neobránie lidé jeho, když jej Bóh súditi bude.

Jistě nenecháť súd boží té nepravosti bez pokuty, ktož bude nakládal na takú marnost, velikú snažnost obrátiv na to a vší myslí ulnuv k tomu. Nalezneť takú přielišnost hodná pokuta. Nechciť mlčeti, coť mluví prorok Izaiáš o takových přielišnostech hrdých myslí nebo smilných. Dieť v třetí svých knih kapitole: Přídeť k súdu Hospodin s staršími lidu svého a bude kárati muže, ež jsú nad sebú ženským myslem panovati a dětiným […]text doplněný editorem pro něž mlazší vzrechnie proti starším a neurozený proti urozenému. To ovšem tak vyjde súdem božím v mukách, ež budú jedni rechtniti protiv druhým, ež jsú byli sobě příčina na světě takých přielišných příprav v hrdosti. Neb když mužie stanú po takových přielišných přípravách, nad svú moc na ty marnosti nakládajíc, zdali nad nimi ženské mysli a dětiné nepanují? Neb to j’ zvláště ženský obyčej podlé přirozenie již porušeného, ež v takých marnostech žádají chvály, jako liška lsti a lev vítězstva neb oblovenie. Ale před Bohem proto nebude omluvy té sě mysli marné přemoci dáti. Neb na to j’ Bóh dal člověku rozum, aby sě

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).