již bylo v pokoji býti, když k chodbě již nebude času. Donidž kto má čas, ež móž vyjíti ještě z hřiechu, nemeškaj sě, jměj na péči hodinu smrti a to, ež ne darmo Kristus napomíná řka: Bděte, neb neviete dne ani času! Protož tato dievka svatá, jejiež den dnes pamatujem, počtena jest mezi múdré panny; neb ne od lidí, ale od Boha hlédala j’ chvály a tu j’ nalezla. Jehož […]text doplněný editorem
Nastolovánie svatého Petra apoštola.
Kohož Pán Bóh v čest povýší, toho každý, ktož jest boží, má v čest jmieti. A tak vida kostel, že j’ Bóh ve trojí věci povýšil svatého Petra, k téj cti jeho trój hod pamatuje svatého Petra: Jeden dnešní, jako j’ posazen na stolici a okázán pastýřem stáda božieho; druhý hod, když jest byl z vězenie vyproštěn; a třetí, když jest povýšen v nebeské blažené radosti. Prvá čest svatému Petru stala j’ sě tu, ješto j’ Kristus vzvolil jej pastýřem kostela všeho. To lid slyšav, když již byli vieru přijeli, dokonal, vsadivše jej na stolici a v tom okázavše dóstojenství, že jest najvyšším biskupem kostela všeho. Toť dnes pamatuje cierkev svatá. Druhé v té cti povýšil Bóh svatého Petra, dav moc velikých divóv činiti jemu. Tak sě čte, ež po uliciech nemocné kladli, aby stien jeho jich došel, a zdrávi byli. A když tak z toho byl slovuten, jal jej Herodes, chtě jej zahubiti. Ale divem božie moci anděl jej z okov a z žaláře vyvedl. A tak druhý hod jeho zproštěnie divného také kostel pamatuje. Třetie jeho a najslavnějšie počest od Boha, když v koruně mučenníkové pojal jej v nebeskú radost s tohoto světa. Neb znáť Hospodin silné své rytieřstvo, ješto j’ je daroval tú ctí, aby sě nepohnúc v tom tvrdém boji, v koruně
