hřiechu nepovolil. O druhém svatý Pavel napomíná řka: Vymeťte staré zakvašenie, aby byli nové zadělánie ne v kvasu starém zlosti a lsti, ale v sladkosti čisté přiezni a pravdy! Protož mějme myšlenie vpřiemá bez nepravosti, řeči pravé beze lsti, činy šlechetné bez zlosti. Tak budem moci jasné jmieti svědomie a čistotu srdce.
Druhý dar tělu bude netrpedlnost, ež nic nebude moci bolesti jemu učiniti. Té zde nemóžem jmieti, neb, jakož die svatý Pavel, musíme skrze mnohá protivenstvie vjíti do královstva nebeského. A také die svatý Bernart: Když jest Kristus trpěl a tak všel v svú chválu, ješto j’ hřiechu neučinil, tehdy ovšem my hřiešní nevejdem, jeliž budem protivenstvím opraveni. Nicť s poškvrnú tam nevejde, ani tam kto bydliti bude, jediné ktož jde bez poškvrny a činí spravedlnost. Ale ktož v silnéj trpedlnosti zde strpí kteréžkoli protivenstvie v milosti boží, ten bude dóstojen toho daru, aby viec žádná bolest nemohla jemu protivenstvie učiniti. Neb zdejšie trpenie zbavuje trpenie na onom světě. A ktož zde jest pokojen silú svaté trpedlnosti, již sě něco chytá netrpedlnosti a má podobnost někakú oné netrpedlnosti silú své mysli, proněž příde ku pokoji tomu, kdež ani číti pak bude co protivného, ani bude moci tělu jeho i jedna věc které bolesti učiniti.
Třetí dar tělu příde kyprost nebo rychlost, ež, kdež duch bude chtieti, tu tělo bude bez meškánie. Toho zaslúžíme, když zde tělo duchu poddáme, vóli rozumu, tak ež, což rozum ukáže, ež jest dobré, to tělo skoná poslušně a rychle bez meškánie. K tomu praví svatý Bernart: Člověk vóli maje dobrú, když již ukáže jemu rozum, ež dobré jest a hodné něco takového učiniti, kak má tělo přivésti sobě v poslušenstvie, aby hotově inhed rychle bylo duchu poslušno nemeškaje, aby tělesná rozpač duchu nepohasila! A tiem hotovým
