útěcha bývá, když těm vnitřním žádostem tělesným a světským neprotivie sě. A to j’ v Písmě znamenáno, ež, když byl poddal Bóh židóm jich nepřátely, řekl jim: Nebudete li chtieti všech zbýti, kteřížť ostanú, budúť vám jako hřebíci v očí a jako kopie v bociech vašich. Takéž svět potupiec nebezpečno neostati s světskými obyčěje a líbosti. Dotud, dotud, až žádost rozum i oslepí. A protož die svatý Pavel: Neroďte sě tomuto světu připodobnávati! A tak prvé alleluja pravá radost u prvém obrácení, v prvém světa opuštění, ale opět druhé alleluja druhá a většie radost, když i žádost, ješto trží mysl světskú a tělesnú věcí, zetřěna bude. A to sě teprv pravá pomsta nad světem stane, ješto svými rozličnými nečistotami przní mysli a duše jako zlá kóže. Neb žádosti světské a tělesné jsú hlavy zprzněné světem. A ktož nemóž všie věcí těch hlav zetřieti, ež tržie jej v žádosti takové věci tohoto světa, drž je u vězení, nejdi po nich, jdi v duchu, a tělesných žádostí nedokonáš.
Třetie tu jest psáno alleluja, ješto die svatý Jan: A slyšal sem hlas jako trúby veliké a jako hlas mnoho vod a jako hlas velikých hromóv, any řkú alleluja. To znamenává, ež to činí sbožným spravedlivú radost, když již věrně a právě bude sě káti dřěvních hřiechóv, dosti čině za to, co j’ hýřil. Neb skrze ten trój hlas troji věc móžem znamenati, ješto příslušie k pokání. Ten v trúbení lid izrahelský jměl obyčej: když jednú trúbili, stany hnuli; a když druhé, k cěstě neb k boji sě připrávěli; a když třetie, bojovati počínali. Takéž po prvém pokánie hlasu hřiechu ostáváme, po druhém stav proměnijem a po třetiem všie věcí bojijem protiv všem hřiechóm. Hlas mnoho vod slzí kajících znamenává a hlas hromu velikého snažnost v pokánných skutciech v silnéj mysli; a když
