črvené moře a ztopil jich nepřátely. Toť jest ta noc, ješto j’ ejiptské oblúpila a lid boží vzbohatila. A to j’ vše bylo v podobenství toho, co j’ Kristus učinil tohoto času, když proliv svú krev přědrahú, čistý beránek, jehož krví žádost naše i skutci naši i náš úmysl má pomazán býti, ač nechceme zahynúti. Neb jakož tam z ejiptské poroby svój lid vyvedl, tak tuto Otce svaté vyvedl z temnosti pekelných krajin; ďábly oblúpil a svój lid vzbohatil utěšením. A pakli chceme k sobě zřieti, co j’ sě nám stalo túto nocí tak přěslavnú, též právě uzříme v sobě přěslavným vzkřiešením Syna božieho. Vyvedeni jsme ze tmy bludu pohanského a přivedeni ku pravéj vieře; zproštěni jsme neužitečné těžké roboty, abychom pro marný svět nepracovali, ale pro chválu věčného života blaženého; skrze moře jsme provedeni, kdež jsú ztonuli všichni naši nepřietelé, ješto jsú za námi byli, točíš hřieši naši, když sme byli křstem svatým omyti všech svých hřiechóv, a nynie mnozí pokáním svatým k tomuto hodu. Hod tento veliké nám z naděje a z viery činí utěšenie. Neb když věříme, ež Kristus umřěv i vstal z mrtvých, věříme, ež i my vstanem. A jakož zde s ním sstojíme, takež s ním u věčnéj jeho chvále budem jmieti utěšenie. Těmi řěčmi v téj naději velí sě nám těšiti svatý Pavel.
Vizte také, ať řku pro mdlejšie v duchovenství, kak čas zpósobem božím ukazuje slavnost hodu tohoto! Den roste, noci ubývá, studeň míjie, svět sě rozhřievá, ptáci sě veselé, země sě zazelenává, lesy, lúky, pole svú krásu berú jako znova, jako by vše úroční daň tvórci svému k hodu jeho vydávalo, a v kosteléch, aj, kak krásné a veselé pěnie a zpievanie počalo sě! A protož máť nám v [ty]text doplněný editoremto hody nová mysl utená v srdcích býti v H[os]text doplněný editorempodinu, vidúc v st[voření]text doplněný editorem
