Syn a on panuje ve vší zemi ejiptskéj, nie na všech miestech, kdež ty panuješ. Neb vyveden jest z žaláře, aby byl ciesařem, a proměniv rúcho tělesné, vzkvetl jest u věčnéj krásě, a ty s’ jej s velikú chválú přijal! Oblúpil jest ciesařovstvo nemilostivého faraona a s velikým vítězstvím svú vlastní mocí vstúpil jest v nebesa. A již chválú a ctí koronován sedí na pravici tvé velikosti, aby stál za ny před tvým obličejem neb bratr náš jest a krev naše.
Hleďž, Hospodine, v obličěj tvého Syna, jenž byl poslušen tebe až do smrti, a nevypúštěj z své paměti ran jeho a nezapomínaj na věky, kak jsi od něho veliké dosti učiněnie za ny přijal za hřiechy naše! By, Hospodine, naše hřiechy na vahách položil, jimiž jsme tvého hněvu zaslúžili, a to utrpenie, ješto j’ trpěl za ny tvój milý Syn, to utrpenie vážnějšé bude a dóstojnějšé, aby sě pro ně nad námi smiloval! Děkujž tobě, Otče Bože, každý křesťan z tvého velikého milosrdie, že jsi synu svému neodpustil, ale na ny s’ jej na smrt dal, abychom tak velikého a tak věrného řečníka před tebú jměli na nebesiech!
A čím sě tobě mohu oplatiti, Jezukriste, čímť poděkuji já, prach a popel a hubené stvořenie? Neb co jsi jměl za mé spasenie učiniti, jehožto jsi neučinil? Od noh do hlavy u vodě velikéj muky pohrúzil jsi sě, aby mě všeho odtud vyvlekl; i vešly jsú vody až do tvé duše! Neb svú duši dal si na smrt, aby mú ztracenú mně navrátil. A tak jsi mě dvojím dluhem k sobě obvázal, neb i za to, co jsi dal, i za to, co jsi ztratil, svým s’ mě dlužníkem učinil. A má duše dvakrát mi jest dána tebú, jednú, když s’ ji stvořil, druhé, když s’ ji vykúpil. A nic toho nemám, ješto bych měl tobě tak s právem vrátiti, jako svú duši. Ale za tvú drahú duši, tak pro mě zamúcenú, kterúť by odplatu
