výsost jest přielišná moc, jehož hlubokost jest neslýchaná múdrost, jehož dlúhost jest věčnost, jehož, řku, širokost jest milost nad vše sě stvořenie rozšiřijíc! Vzbí naň moji rucě i mé nohy, i vše podobenstvie tvých muk vzvleč na sluhu svého! Daj mi, Hospodine, bych mohl sě uchovati tělesných skutkóv, jichž nenávidíš, a činiti pravdu, ješto ty ji miluješ, a v obém tom jen tvé chvály hledati! A mú levici přibí hřěbíkem smiernosti a pravici hřebíkem spravedlnosti! Daj mé mysli vzdy o tvém přikázaní mysliti a o tobě; a pravú mú nohu přibí k témuž kříži hřěbíkem svaté pokory! I mú levú nohu, točíš žádost mého tělesenstvie, aby jie nepřemohlo nestatečné ščestie tohoto světa, ani rozpačilo ščastné neščestie v životu tomto, když by tiem silným hřěbíkem tě nozě mé duše držěle sě na svatém kříži. A aby trnie, ješto j’ na tvéj hlavě bylo, něterým podobenstvím bylo na mně viděno, rač dáti méj mysli bodlivé skrúšenie za mé hřiechy, a abych jměl slitovánie nad svým bližním a nenáviděl těch, ješto zle činie! Žádám také, aby podal na třti húby mým ustóm a octovú kysělost k nim přičinil, točíš daj Písma svatého mému smyslu okusiti a viděti, že tento svět prokvetl jest jako húba a kysělejší jest nežli ocet! Takž i proši, aby tento kalich babylonský, jenž vešken svět zapojije, křivú chválú mne nesvedl a obludnú sladkostí nezapojil, jako oni, ješto tmu světlostí a světlost tmú, hořkost sladkostí a sladkost hořkostí mnějí. Do vína s myrrú a s žlučí smiešeného nemám domněnie dobrého, proto ež s’ jeho nerodil píti, snad proto, ež přielišnú zlost a závist tvých nepřátel znamenává. K tvému živému kříži sluhu svého podobna učiň, Hospodine! Učiň, abych umřěl hřiechu podlé tělesné žádosti a živ byl spravedlnosti podlé duchovné! A abych ukřižovaného cělý