zlých a zúfalých lidech, a die takto: „Tehda ústavnie viděnie snóv zlých zamútili sú je a strachové nadešli sú je nenadálí.“
A dolejie v též kapitole takto die: „Neb ta viděnie, jenž sú je zamucovaly, ta sú je napomínaly, aby nevědúce proč, zlé věci trpě, zahynuli.“
A v kněhách Jeremiáše proroka ve třimezcietmé kapitole die buoh: „Slyšal sem, co jsú mluvili proroci, prorokujíce lež a řkúce: ‚Snili mi se snové.‘ Dokud toto jest v srdci prorokóv prorokujících lež a svedenie srdce svého? Kteřížto chtie učiniti, aby zapomanul lid muoj jmene mého pro jich sny, kteréžto jeden druhému praví.“
A v týchž kněhách a v též kapitole: „Prorok, jenž má sen, rozprávěj sen, a ktož má řeč mú, mluv řeč mú právě.“
A v kněhách Daniele proroka v prvé kapitole psáno jest, že dětem, kteřížto zhrdaly sú krměmi královskými a vařenice jedly a vodu pily, dal buoh uměnie a učenie v každých kněhách a Danielovi rozomnost všeho viděnie a snóv.
A v druhé kapitole die Daniel: „Jest buoh v nebesiech otkrývaje tajnosti, jenž jest okázal tobě, králi Nabochodonozoře, budúcie věci v najposlednějších časiech.“
Pak v kněhách Daniele proroka také v druhé kapitole stojí psáno, že Nabochodonozor, král babylonský, viděl ve snách, naliť obraz jeden veliký a vzezřenie hrozného před ním stojí. A toho obrazu bieše hlava z najlepšieho zlata, prsi pak a rameně z střiebra, ale břicho a ledvie z mědi a stehně železné a nóh pak jedna čiest bieše železná a druhá třepěná nebo hliněná. A pak se uřítil kámen ot hóry bez rukú i udeřil ten obraz v nohy jeho železné a třepěné a ztroskotal je. Tehda zetřieno bylo spolu železo, střep, měd, střiebro i zlato a obráceno bylo jako v pýř nebo v mrvu, ješto létá a na holohumnici bývá zdvižena od větru, a žádné miesto nenie jich nalezeno. A kámen, jenž bieše porazil obraz, učiněn jest horú velikú a naplnil všecku zemi.
Vyloženie snu, jejžto vyložil Daniel, jemuž příjmie bylo Baltazar a řka: „Králi, ty si král nad králi a buoh nebeský královstvie
