zjevil se hospodin Šalomúnovi skrze sen v noci řka: „Požádaj, co chceš, ať dám tobě.“ A vece Šalomún: „Ty si učinil s sluhú tvým Davidem, otcem mým, milosrdenstvie veliké, jakož chodil jest v obezření tvém, v pravdě a spravedlnosti tvé, pravým srdcem s tebú. Neb s jemu ostřiehal milosrdenstvie tvého velikého a dal s jemu syna sediecieho na stolici jeho, jakož mluvil si dnes. A nynie, pane bože, ty si kralovati kázal sluze tvému za Davida, otce mého, ale jáť sem dietě maličké a neznaje vyjitie a vchozenie mého. A sluha tvój v prostřed lidu jest, kterýž si zvolil lidu bezčíslného, jenž nemóž býti čten ni vyčten pro množstvie. Protož dáš sluze tvému srdce učitedlné, aby mohl súditi lid tvój a rozeznati mezi dobrým a zlým. Neb kto muož súditi tento lid mnohý?“ Protož líbila se před hospodinem řeč, že Šalomún požádal té věci. I řekl buoh Šalomúnovi: „Že si požádal slova toho a neprosil si sobě dní mnoho ani sbožie nebo duší nepřátel tvých, ale požádal s sobě múdrosti k rozeznání súdu, aj učinil sem tobě vedlé řečí tvých, a dalť sem tobě srdce múdré a rozomné takově, aby ižádný před tebú nebyl tobě roven ani po tobě budúcí bude. Ale i to, což si nepožádal, dal sem tobě, sbožie točiž a slávu, aby ižádný nebyl roven tobě mezi králi všemi v budúcích dnech. Ale budeš li choditi po cestách mých a budeš ostřiehati přikázaní mých a kázaní mých, jakožto chodil jest otec tvuoj, dlúhé učiním dny tvé.“
A v kněhách Jobových v sedmé kapitole svatý Job die: „Diem li, utěší mě lože mé a polehčen budu, mluvě s sebú na posteli mé, uděsíš mne skrze sny a skrze viděnie strachem porazíš.“
V týchž kněhách ve třimezcietmé kapitole Eliud, přietel Jobóv, die: „Jednúť mluví buoh a téhožť druhé neopakuje. Skrze sen u vidění nočniem, kdyžto oboří se dříchnanie na lidi a spie na ložci, tehda odvierá uši mužské, a uče je naučí kázni, aby odvrátil člověka od těch věcí, kteréž jest činil, a zprostil jeho od pýchy, odvazuje duši jeho od porušenie a život jeho, aby nešel na meč.“
Také čte se v kněhách Múdrosti v osmnádcté kapitole mluvě o
