Minyde, Matěj: Příběhy Poděbrad

Polabské muzeum (Poděbrady, Česko), sign. H 19.182, 57 f. Editor Timofejev, Dmitrij. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

nežli vynášejí, daroval je svojí vlastní mocí městu a polovici toho místa zanechal na stavení pro Žida koželuha, které však teprv v roku 1605 se stavělo.

Toto stavení, tak jak v knihách upsáno jest, stálo hotových peněz 47 zlatých 12 krejcarů, poněvadž vše ostatní se nečítalo a práce ruční konala se robotou. Ten pak Žid koželuh měl za povinnost kože telecí na boty pro pacholky rybničné po dvanácti grejcarích vydělávati a žádných cizích Židův bez povolení pana hejtmana přes noc přechovávati. Naproti té židovně zaznamenáno jest stavení panské pod jménem mejto a vysazena cena, jak mnoho buď z dobytka neb vozův platiti se má, což sobě tenkráte měšťané sami vybírali.

Masné krámy.

Když Jiřík Poděbradský rynk města tohoto v roku 1448 na ten spůsob jak až podnes viděti jest v pořádek uvedl, založil také tu krámy řeznické, aby odtud loj na mlejn poděbradský řezníci mistři odváděli, daje jim přitom to obdarování, že bez jich povolení žádný huntýř se zde na panství osaditi nesmí. Což se takto rozuměti má, že musil každý takový u nich jméno mistra sobě vyplatiti. Ostatně pak po každém ohni stavěné byly krámy one znovu nákladem verchnosti.

Šatlava.

Postavena jest od Kuhuty, první manželky Jiří kata Poděbradského v roku 1443 na místě panském, tak nazvaném parkán, neboť časů těch hřbet téhož verchu od šatlavy, i s tím místem, kde kotel pivovaru městského stojí, až pod krámy řeznické, panské místo bylo, čehož dosvěčuje základní zápisové onych třech tam stojících domkův, totiž Souček, Lazar a Březanský, kdež zapsáno stojí, že přes vyměřěnou míru zahrádky jejich zvrchu dolů k Labi stavěti nesmí, vzláště pak Březanský jen pod studnici vykázáno měl. Že pak nyní až pod Labe dolů ty zahrádky se vztahují a čím povelením se to kdy státi mohlo, v knihách jsem nenalezel.

Dvůr panský.

Založil Jiřík Poděbradský v roku 1440. Při něm vedle cesty, která ke Zboží vede, ležící zahrada jest zapsána – Šafranice, kde se šafrán pro panskou potřebu seje. Tu stál maličký špejchar, a vedle něho tři stavení, které v ohni saském schořely. A špejhar tento nynější prv v roku 1654 byl vystavěn.

Vinice.

To místo, které až pod dnešní den Na Vinicích sluje, byla vinice skutečná, založená v roku 1348 od slavné paměti císaře krále IV. V ní byl postavený pres a dům pro vinečníka, a to všecko tenkráte panské.

Brána hradecká.

V starém manuálu městském od roku 1612 nalezl jsem,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).