slun[523r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceci a na měsieci i na hvězdách a na zemi[314]na zemi] in terris lat., in terra var. dav lidí pro slévanie zvuku morského a vlnobitie, L21,26 tak že schnúti budú lidé pro strach a pro očekávanie těch věcí, kteréž přijdú na vešken svět, neb moci nebeské pohnú se. L21,27 A tehdyť uzřie syna člověka, an se béře v oblace s mocí velikú a s velebností.“
L21,28 „A když ty věci počnú se dieti, pohleďtež a pozdvihněte hlav svých, nebť se přibližuje vykúpenie vaše.“ L21,29 I pověděl jim podobenstvie: „Patřtež na fíkové dřevo i na všecka dřievie: L21,30 Když již vydávají z sebe ovoce, viete, že blízko jest léto. L21,31 Takéž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, žeť blízko jest královstvie božie. L21,32 Zajisté pravím vám, žeť nepomine pokolenie toto, ažť se všecky věci stanú. L21,33 Nebe a země pominú, ale slova má nepominú.“
L21,34 „Pilni pak buďte sebe, aby snad nebyla obtiežena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním tohoto života, a přišel by na vás náhlý ten den, L21,35 neb jakožto osidlo přijde na všecky, kteříž obývají[315]obývají] sedent lat. na svrchku[316]na svrchku] super faciem lat. všie země. L21,36 Protož bděte, na každý čas modléce se, abyšte hodni jměni byli utéci těch všech věcí, kteréž budúcie jsú, a státi před synem člověka.“
L21,37 I bieše ve dne uče v chrámě, ale v noci vycházeje, přebýval na huoře, jenž slove Olivetská. L21,38 A vešken lid velmi ráno přicházel k němu do chrámu, aby jej slyšal.
Kapitola XXII.
L22,1 Když se pak přibližoval den sváteční přesnic, jenž slove velika noc, L22,2 i hledali kniežata kněžská a mistři, kterak by Ježíše zabili, ale báli se lidu. L22,3 Tehdy všel jest ďábel v Jidáše, jenž slul Škariotský, jednoho ze dvanácti. L22,4 I odšel a mluvil s kniežaty kněžskými a s mistry, kterak by jeho jim zradil. L22,5 I zradovali sú se a slíbili jemu penieze dáti. L22,6 A on také slíbil i hledal jest přístupu podobného, aby jej zradil bez zástupuov.
L22,7 I [b]označení sloupcepřijide den přesnic, v němžto potřebie bylo zabiti beránka. L22,8 I poslal Petra a Jana řka: „Jdúce připravte nám beránka, abychom jedli.“ L22,9 A oni řekli: „Kde chceš, ať připravíme?“ L22,10 I řekl k nim: „Aj, když vejdete do města, potkáť vás člověk jeden, čbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhožť vejde, L22,11 a diete hospodáři domu: Pravíť tobě mistr: Kde jest sieň, kdežto budu jiesti beránka s učedlníky svými? L22,12 A on vám ukáže večeřadlo veliké, obestřené a tu připravte.“ L22,13 I šedše nalezli, jakož jim řekl Ježíš[317]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var., a připravili sú beránka. L22,14 A když byla hodina, sedl jest za stuol a dvanácte apoštoluov s ním. L22,15 I vece jim: „Žádostí žádal sem tohoto beránka jiesti s vámi, prvé než trpěti budu. L22,16 Nebť pravím vám, že již viece nebudu jiesti jeho, dokud se nenaplní v království božiem.“ L22,17 A vzem kalich, dieky činil a řekl: „Vezměte a rozdělte mezi sebú. L22,18 Nebť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, až královstvie božie přijde.“
L22,19 A vzem chléb, dieky činil a lámal a dával učedlníkuom svým[318]učedlníkuom svým] eis lat. řka: „Totoť jest tělo mé, kteréž za vás zrazeno bude[319]zrazeno bude] datur lat., tradetur var., to čiňte na mé spolupamatovánie.“ L22,20 Též i kalich, když jest otvečeřel, řka: „Tentoť jest kalich nový zákon v mé krvi, kteráž za vás vylita bude. L22,21 Ale však aj, ruka toho, jenž mě zradí, se mnú jest za stolem. L22,22 A zajisté syn člověka podlé toho, jakož jest uloženo o něm[320]o něm] navíc oproti lat., + de eo var., jde, ale však běda člověku tomu, skrze něhož zrazen bude.“ L22,23 A oni počali se tázati mezi sebú, kto by z nich byl, ješto by to měl učiniti.
L22,24 Stal se jest pak i svár mezi nimi, kto by z nich zdál se býti větší. L22,25 I řekl jim: „Králové pohanští panují nad svými[321]nad svými] eorum lat., a kteříž moc mají nad nimi, úředníci slovú. L22,26 Ale vy ne tak, ale ktož větší [jest mezi vámi, budiž jako menší, a ktož]text doplněný editorem[322]jest mezi vámi, budiž jako menší, a ktož] est in vobis, fiat sicut minor: et qui lat. jest předchuodce, budiž[323]budiž] navíc oproti lat., + fiat var. jako služebník. L22,27 Nebo ktož větčí jest: ten li, ješto sedí, čili ten, ješto slúží? Však ten, ješto sedí. Ale já mezi vámi sem jako ten, ješto slúží, L22,28 a
