Bible pražská, Lukášovo evangelium

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1488. Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Ink 13.C.5, ff. 509v–525r. Editoři Kunertová, Helena (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

vy ste, ješto ste zuostali se mnú v mém pokušení. L22,29 A jáť vám zpuosobuji, jakož mi jest zpuosobil otec muoj, královstvie, L22,30 abyšte jedli a pili za stolem mým v království mém a abyšte seděli na dvanácti stoliciech, súdiece dvanáctero pokolenie izrahelské.“

L22,31 I vece pán Šimonovi: „Šimone, aj, ďábel vyprosil vás, aby třiebil jako pšenici. L22,32 Ale jáť sem prosil za tě, aby nezhynula viera tvá, a ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.“ L22,33 Kterýžto řekl jemu: „Pane, hotov sem s tebú i do žaláře i na smrt jíti.“ L22,34 A on vece: „Pravím tobě, Petře, nezazpieváť dnes kohút, až třikrát zapříš, že neznáš mne.“ I řekl jim: L22,35 „Když sem vás posielal bez pytlíka a bez mošny a bez obuvi, zdali ste v čem nedostatek měli?“ L22,36 A oni řekli: „V ničemž.“ Tehdy řekl jim: „Ale nynie, kto má měšec, vezmi také i mošnu, a kto nemá, prodaj sukni svú a kup sobě meč. L22,37 Nebť pravím vám, že ještě to, což jest psáno, musí se naplniti na mně: A že s nešlechetníky počten jest. Neb zajisté ty věci, které sú o mně, konec mají.“ L22,38 Tehdy oni řekli sú: „Pane, aj, dva meče teď.“ A on řekl jim: „Dostiť jest.“

L22,39 A vyšed podlé obyčeje, bral se na huoru Olivetskú. A šli sú za ním učedlníci. L22,40 A když přišel na miesto, řekl jim: „Modlte se, abyšte nevešli v pokušenie.“ L22,41 A sám vzdálil se od nich, jako by mohl kamenem lučiti. A poklek na kolena, modlil se jest L22,42 řka: „Otče, chceš li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vuole, ale tvá buď.“ L22,43 I ukázal se jemu anjel z nebe posiluje jeho. A učiněn jsa v odporu těla s duchem, obšírnějí se modlil. L22,44 I učiněn jest pot jeho jako kruopě krve, tekúcie na zemi. L22,45 A když jest vstal od modlitby a přišel k učedlníkóm svým, nalezl je, ani spie pro zámutek. L22,46 I vece jim: „Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyšte nevešli v pokušenie.“

L22,47 A když on ještě mluvieše, aj, zástup a ten, jenž slul Jidáš, jeden ze dvanácti, předcházieše je a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil. L22,48 I řekl jemu Ježíš: „Jidáši, políbením syna člověka zrazuješ?“ L22,49 Tehdy vidúce ti, kteříž při něm byli, co bieše budúcieho, řekli sú: „Pane, budem li bíti mečem?“ L22,50 I udeřil jeden z nich služebníka kniežete kněžského a uťal ucho jeho pravé. L22,51 Tehdy odpověděv Ježíš, vece: „Nechtež až potud.“ A když se dotekl ucha jeho, uzdravil jej. L22,52 I řekl Ježíš k těm, kteří byli přišli k němu, kniežatóm kněžským a zprávciem chrámu a k starším: „Jako k lotru vyšli ste s meči a s kyji, L22,53 poněvadž na každý den býval sem s vámi v chrámě, a neztáhli ste rukú na mě. Ale totoť jest hodina vaše a moc temností.“ L22,54 A javše jej, vedli do domu kniežete kněžského. Petr pak bral se za ním zdaleka.

L22,55 A když sú zanietili oheň uprostřed sieni a sedli vuokol, bieše Petr mezi nimi. L22,56 Jehožto když uzřela jedna děvečka, an sedí u ohně, a naň byla pohleděla, řekla: „A tento bieše s ním.“ L22,57 A on zapřel ho řka: „Ženo, neznám ho.“ L22,58 A po malé chvíli jiný uzřev jej, řekl: „I ty z nich si.“ Ale Petr vece: „Ó člověče, nejsem.“ L22,59 A po chvíli jako po jedné hodině jiný zajisté potvrzováše řka: „Jistě i tento s ním bieše, neb i Galilejský jest.“ L22,60 I vece Petr: „Člověče, neviem, co pravíš.“ A ihned, když on ještě mluvíše, kohút zazpieval. L22,61 A obrátiv se pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se jest Petr na slovo páně, jakož byl řekl, že prvé než kohút zaspievá, třikrát mne zapříš. L22,62 I vyšed ven Petr, plakal jest hořce.

L22,63 Mužie pak ti, kteří držali Ježíše, posmievali se jemu tepúce. L22,64 A zakrývali ho a bili tvář jeho a tázali ho řkúce: „Prorokuj, kto jest, jenž tě udeřil?“ L22,65 A jiné mnohé věci rúhajíce se pravili sú naň.

L22,66 A když bieše den, sešli sú se starší lidu a kniežata kněžská a mistři a vedli ho do rady své řkúce: „Jsi li ty Kristus, pověz nám.“ L22,67 I vece jim: „Poviem

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).