[47v]číslo strany rukopisuv radách, v umění a spravedlnosci súdu veždy dojíti a obličěj veselosci skrzě toho oleje mazánie a tvé požehnánie[4]křížek na znamení žehnání: požeh†nánie s tvú pomocí všéj osadě hotov jmieti kaž. A jenž si studnice nepotuchlé světlosci a počátek věčné dobroty, králóv utěšitel, dobrého všeho přidavatel a dóstojenství dařitel, tvé nevypravené milosci sliby všemi prosímy, aby sluhu tvého N., jehožs králového dóstojenstvie výsosti chtěl povýšiti, múdroscí a všech jiných ctnoscí okrasú učiň okrášlena. A proto žeť jest tvój dar, že kraluje, buď tvé milosci, aby to zčascně činil, aby v základu viery, naděje a milosci ustaven jsa, hřiechóv plzkosci otržen, nad vidomými i nevidomými vrahy vítěz učiněn, poddaného lidu přispořením, prospěšenstvím a bezpečenstvím obveselen, s nimi pochotným milováním sjednán, pominutého králevstva vladařstvie bez viny držal a do věčného neskonaných radoscí tvú miloscí došel. Skrzě Krista hospodina našeho, skrzě něhožto velebnosc tvú chválé andělé, modlé sě panscvie, třesú sě mocnosci, nebesa i nebeské ctnosci, i blahoslavená serafin s tovařišným veselím světie. S nimižto i našě hlasy aby dopusciti kázal, prosímy, pokorným vyznávaním řkúce:

Potom kuor die: Svatý, svatý, svatý!

To skonajě, arcibiskup vloží na knieže králový plášč, řka: Vezmi plášč na čtyři hrana udělaný, skrzě jenžto urozuměj, že čtyry čiesci světa božskéj moci jsú poddány a nižádný móž zčastný kralovati na zemi, leč by jemu moc kralovánie byla dána z nebes.

Požehnánie mečě králového: Uslyš, prosímy, prozby našě, aby ten meč, jímžto tento sluha tvój N. žádá sě opásati, velebnoscí tvé pravicě požehnati[5]křížek na znamení žehnání: pože†hnati a posvětiti[6]křížek na znamení žehnání: pos†větiti ráčil, aby obrana a zasloněnie mohl býti kostelóv, vdóv, sirotkóv i všěch bohu slúžijících, proti ukrutnosci pohanské strach a síla. Skrzě Krista hospodina našeho. Amen.

Potom od biskupóv vezme meč, a s mečem aby věděl, že jemu jest všecko králevstvie poručeno, když die arcibiskup tuto modlitvu: Vezmi meč skrzě ruce biskupově, kakž kolivěk nedóstojně, však náměscvím a mocí svatých apoštolóv posvěceně, tobě králevsky dán a našeho požehnánie úřadem na obráněnie svaté božie cierkve božsky ujednán. A buď pamětliv toho, o němžto[ax]němžto] nymzto žaltářník prorokoval, řka: „Opaš sě mečem tvým na ledví tvé přěmocně,“ aby tiem a skrze něn moc spravedlnosci činil, těžkosc[ay]těžkosc] tyekoſcz zlosci mocně zkazil nebo zrušil a svatú boží cierkev i jejie