[57v]číslo strany rukopisuzapojícé kak přěsvětlá jest a milosrdie tvé následuje mě po všě dni života mého.

Potom žezlo vezme, říkajě: Metla tvá a kyj tvój, ta mě utěšila[ch]utěšila] vtyeſſula sú, metla zpravenie, metla králevscvie tvého.

Potom jablko vezme, řiekajě: Lid, jenžtos posadil v rukú, zdráv učiň, hospodine, a požehnaj dědičství tvému a vládni jimi a pozdvihni je až u věky.

Potom, k stolici jda, die: Hospodin chuda činí a vzbohacuje, ponižuje a povyšuje. Vzkřěšuje ot země pracného a z bláta vyvodí chudého, aby jej usadil s kniežaty a stolici chvály držal. A chvály božie držěly sú stežejě země a uložil na nich svět. Nohy svatých svých zachová a nemilosciví ve tmách skrčie sě, neb v síle svéj mocen bude muž. Hospodina budú sě báti protivníci jeho a nad nimi bude zvučeti v nebesiech. Hospodin bude súditi krále země a dá vladenie královi svému a povýší[ci]povýší] powſſy rohu mazaného svého.

Po oblečení die žalm: Hospodine, v moci tvéj uzdravuje sě král a na spasiteli tvém veselí sě náramně.

Než má li býti súd, přěd žalmem Proč sú sě vzrydali[cj]vzrydali] wrzydaly národové má řéci: Blažený muž, jenž nepostúpil po radě nemiloscivých.