sú kteří viděli, ale v své zlosti zatvrzeni byli. Tehdy na rytieřstvo se obrátiv, propověděl k nim a řka: „Koho hledáte?“ A oni odpověděli sú: „Ježíše Nazaretského.“ Ježíš k nim vece: „Jáť sem.“ A jakž to brzo uslyšechu, tak ihned všickni zpět padli sú na zemi, neb je nebeská hruoza ohromila z jeho svatého odpověděnie. Jako by řekl: Vidíte li to, žeť bych mohl nad vámi svítěziti. Protož leževše vstáti nemožiechu, až jich ponukl, jakž to praví jedno vykládanie, aby vstali, a řka: „Vstaňte, nelekajte se.“ A to proto také učinil, aby jim ukázal, že utéci moha, i neutekl, ale dobrovolně jieti se dal. A jakž vstali, opět jich otázal a řka: „Koho hledáte?“ Oni vecechu: „Ježíše Nazaretského.“ Jimž vece Ježíš: „Řekl sem vám, že já sem. A protož hledáte li mne, nechajť tito otejdú.“ V tu dobu všickni apoštolé od něho utekli sú. Proto praví všickni, že ač je svatý Petr a svatý Jan neutekl, ale zdaleka sú za ním šli, a jiní utekli. Tu Ježíše jevše, spředu jeho svaté ruce svázavše, na jeho hrdlo provaz vzděvše, mezi sebú hanebně trhajíc, vedechu. V tu dobu k nim Ježíš vece: „Vyšli ste jako k lotru s meči a s kyji jímat mne, a mě na každý den s sebú v chrámě měvše, však ste mne nejali.“
Odtud jej najprvé vedli k Annášovi, k svekrovi Kaifášovu, a že svatý Jan bieše znám biskupovi i starostám židovským, za Ježíšem vjide v duom, ale svatý Petr, ke dveřóm přistúpiv, vjíti nemohl. Potom svatý Jan, známosti uživ, svatého Petra v duom uvedl. A jakž svatý Petr v duom všel, s jinými u vohně se posadil, tu jemu dievka toho domu, vezřevši v oči, vece: „Azda ty jsi z učedlníkuov člověka tohoto?“ Svatý Petr k dievce vece: „Neznal sem jeho, ani viem, co ty dieš.“
Tuto muože každý znamenati, kterak jest zlé se zlým tovařistvem býti. Nebo by svatý Petr byl se k ohni neumiesil, byl by Hospodina nezapřel. V tu dobu biskup židovský poče tázati Ježíše o jeho učení i o jeho učedlnících. K tomu Ježíš vece: „Já sem světu zjevně mluvil, ve škole i v chrámě učil, tu, kdež se židé scházejí, a skrytě sem nic nemluvil. Co mě tiežeš? Otěž těch, kteříž sú slyšeli, co sem k nim mluvil.“ A když to Ježíš pověděl, v tu dobu jeden židovský panoše přistúpiv i dal jemu veliký políček a řka: „Tak odpoviedáš biskupovi?“ To Ježíš pokorně přetrpěv, vece: „Promluvil li sem zle, svědečstvie daj zlému, pakli sem právě a dobře promluvil, proč mě tepeš darmo?“
Odtud ho tak Annáš svázána k Kaifášovi, biskupu, poslal, u něhožto se byl veliký zbor lidí sebral, čakajíce Ježíše. A když jeho svázána povedechu, za ním zdaleka svatý Petr pojide a čekaje skonánie, totižto pustie li jeho, čili na smrt odsoudie. A když svatý Petr v duom vjide, ihned ho jedna dievka utkavši i vece: Tento „zajisté s Ježíšem Nazaretským bieše.“ Svatý Petr poče se věrovati a řka: „Neznám člověka toho.“ Po
