svatý Erazim řekl: Jděte ve jméno božie šťastně do města svatého, kteréž jest připravil vám Buoh a pán muoj. A jáť po malém času pospieším a následovati budu vás. Anjelé boží, jsúce v povětří a v oblaciech nebeských, duše svítězilých mučedlníkuov až do nebe donesli. I uslyšán jest hlas řkúci: Alleluja, jako by řekl cesta spravedlivých pravá jest. A stezka svatých připravena jest. To když uslyšal milý svatý Erazim, radoval se a veselil se, jakožto dobrý pastýř nad svými milými ovčičkami, kteréžto poslal Hospodinu.
Potom ciesař ukrutný rozhněvav se i kázal milého svatého Erazima jieti a rozličnými mukami mučiti. A přikázal katuom, aby mu mosaznú sukni udělali, tu rozpálíce, aby jej v ni oblekli. A řekl ciesař: Již chci viděti a znáti, bude li moci tvuoj Buoh tebe z mých rukú vysvoboditi? Tehdy svatý Erazim vece jemu: Biedníče biedný, kate všie nešlechetnosti, jenž v sobě žádné stydlivosti nemáš, jenž jsi horší nežli pes. Řekl sem a ještěť nynie pravím, že se nic nebojím hruoz tvých. Učiň mi, což muožeš najhoršieho, nic se nestrachuje srdce mé, ale vesele chci trpěti pro jméno mého milého Spasitele. A znamenav se znamením svatého kříže, oblekl se v tu rozhorčenú mosaznú sukni, řkúce onu řeč Davida, proroka božieho: Chodili jsme skrze oheň i skrze vodu, neb s ty nás, milý Hospodine, uvedl v rozvlaženie. A jakožto zlato zkusil si v peci, tak i ti, jenž v tě věřie, a jakožto obět milú přijal si je. A ihned ta sukně ohnivá učiněna jest jakožto led studená tak, že nižádná poškvrna nenie nalezena na jeho těle. I řekl jest milý svatý Erazim: Viz, ciesaři, kterak s potupen a zahanben s otcem tvým diáblem, kterýžto dnem i nocí hoří v pekle. I ty s ním také musíš hořeti. Ale mne pán muoj Ježíš Kristus vysvobodil z muky této. A lidé, kteří se tomu dívali a při tom stáli, volali jsú hlasy velikými a řkúce: Ó, zajisté veliký jest Buoh křesťanský, jenž takové veliké divy činí v tomto člověku.
Tehdy ciesař k lidu pověděl jest: Chytrost diáblovu umie a svými čáry to vše činí, aby bohy naše potupil a pohaněl. Odpověděv milý svatý Erazim i řekl jest k ciesaři: Bláznivý ciesaři, kteraké čáry pravíš a pokládáš? Znaj a viz, se mnú jest Pán Ježíš Kristus, syn Boha živého. Tenť přikazuje ohni i všem věcem, tenť tvé bohy tupí a haní, ješto jsú kamenie, mosazi, němí, hluší, od lidí zdělaní a slití, jimž ty podoben jsi. Ale pán muoj Ježíš Kristus, tenť živý jest a svú mocí je přemáhá. Ciesař k tomu odpověděl: Dokud tvé básně a tvé nepravosti budeme slyšeti? Milý svatý Erazim vece: I já se tomu divím, že své hanby ty neznáš a že se za to nestydíš. Tehdy opět ciesař se rozhněvav, přikázal jest ihned služebníkuom svým veliký hrnec
