stvořiteli, kterýžto jest vše stvořil? V tu dobu Decius u veliké náhlosti kázal svatého Vavřince obnažiti a jej nemilostivě bíti. A potom všicku přípravu k rozličným mukám předeň přinésti kázal a řka: Chceš li těchto múk zbýti, našim se bohuom modl. Svatý Vavřinec vece: Nešťastný člověče, já sem toho hodovánie vždy žádal. Decius k němu vece: Máš li sobě tyto muky za hodovánie, zjev mi, kde jest tvé tovařistvo, ať s tebú tuto hodují. K tomu svatý Vavřinec vece: Nejsi hoden v tvář jich hleděti, neb jich jména v nebesiech sú napsána. Tehda jeho Decius kázal kyji bíti a rozpálené škřidly železné k jeho bokuom přičiněti. V té bolesti svatý Vavřinec vece: Milý Jezu Kriste, smiluj se nade mnú, nad svým sluhú, neb když na mě žalováno, nezapřel sem tvého svatého jména. A když sem otázán, vždy sem tvú svatú milost za svého milého Boha poznal. Tehda jemu Decius vece: Viem, že skrze kúzla těchto múk žádáš, ale mě oblúditi nemuožeš. Toť beru na mé bohy i bohyně, nevzdáš li oběti mým bohuom, rozličně tě umuče, zahubiti tě káži. A ihned v tu dobu kázal svatého Vavřince bičovati biči olověnými, pupence na konci majíce. Svatý Vavřinec poče se Bohu modliti a řka: Milý Jezu Kriste, přijmi duši mú. V tu hodinu hlas, ano Decius slyší, z nebes přijide a řka: Ještě viec múk máš trpěti. V tu dobu Decius s velikým hněvem vece: Ctní Římené, slyšíte li, kterak tohoto zlého člověka diábel posiluje, proněžto ani se chce bohuom modliti, ani na muky tbá, ani se bojí kniežecieho hněvu. A v túž dobu kázal jeho týmiž biči bíti. Tehda svatý Vavřinec ulyzna se Bohu chválu vzdal a za své protivníky Boha poprosil.
V tu dobu rytieř jeden, jemužto jménem Roman, v Jezu Krista uvěřil a tu ihned k svatému Vavřinci řekl: Vidím, ano před tebú mládenec krásný stojí, bielú rúchú tvé tělo utieraje. Zaklínám tě skrze Buoh pravý, aby mne po sobě neostavoval, ale spěšně mě pokřtil. V tu dobu Decius Valeriánovi vece: Já již za to mám, že sme skrze tohoto člověka kúzly přemoženi. A to řekši, kázal ihned svatého Vavřince pod stráží Ipolitovú opět zavřieti. Tehda Romanus pochopi vědérce vody a přiběhna před svatého Vavřince, nohami padl a tu svatý křest od něho přijal. A jakž to Decius zvěděl, tak kázal najprvé Romana kyji bíti a potom jemu kázal hlavu stieti. Potom té noci Decius svatého Vavřince před se přivésti kázal. V tu dobu Ipolitus zplakal velmi, chtě před Decia jíti, volaje a řka: Křesťan sem. To jemu svatý Vavřinec zapověděl a řka: Nechaj toho nynie, skryj vnitř v duši Jezu Krista. A když já na tě zavolám, přiď a poslúchaj. Tehda opět Decius kázal všicku přípravu, což k mukám slušie, před se přinésti a řka k svatému Vavřinci: Anebo se našim bohuom modl, anebo tato všecka noc v tvém mučení vzvedena bude. K tomu svatý Vavřinec vece: Noc má nic temnosti nemá,
