ihned vystúpil. A jakž to brzo vece, tak ihned diábel zavola velikým hlasem a řka: Ó, jméno přehrozné, ó, jméno přesvaté, toť odtudto mě bezděky vyhoní. A ihned vystúpil. A když král a králová dceru zdravú uzřeli, s jinými mnohými svatý křest přijali a potom s velikými dary před svatého Ciriaka přišli. Jichžto daruov vzieti nechtěl, ale tu pět a čtyřidceti dní, postě se a nic jiného než chléb jeda a vodu pije, byl a potom se do Říma vrátil. Po několiko pak měsiecích Dioklecianus umřel a Maximianus po něm císařem byl. Ten svatého Ciriaka jieti kázal, hněvaje se pro to, že jeho sestru Artemí na vieru byl obrátil. Jehožto jemše a ze všeho rúcha svlekše, řetězy svázavše, před vozem Maximiánovým trmácejíc táhli. A potom přikázal svému starostovi, jemužto Karpazius řiekali, aby svatého Ciriaka s tovařistvem k diáblovým modlám bezděky přihnal, a pakli by toho učiniti nechtěli, aby je rozličně umuče, hlavy jim stieti kázal, jakž to se jest i stalo. Ten starosta kázal smolu horkú na svatého Ciriaka hlavu léti. To učinivše, ten Karpazius starosta v ten duom, v němžto svatý Ciriakus bydlel a mnoho lidí v něm křtil, se uvázal. Na hanbu křesťanuom devatenácte tovařišuov k sobě pozvav, jali se tu mýti a zabývati a ihned vnáhle náhlú smrtí zemřeli všickni. Protož ten duom pohané zamekše, od toho miesta viec se křesťanóv báli a je u větčí cti měli.
Měsiece srpna dne desátého v Římě u cesty Tibertiny blahoslaveného Vavřince arcipřista, o němžto se takto píše
Svatý Vavřinec, boží mučedlník, z Hispánské země s svatým Sixtem do Říma šel. Neb tak píší staří mistři, když svatý Sixtus jednoho času do Hispánské země přišel, ta dva mládence svatých mravuov plná, totiž svatého Vavřince a jeho rodice, svatého Vincencia, nalezl i pojal je do Říma. Z nichžto jeden, totižto svatý Vincencius, do Hispánie se vrátil a svatý Vavřinec v Římě ostal. Potom svatý Sixtus svatého Vavřince alcipřistem učinil.
Těch časuov Filip ciesař a jeho syn Filip, vieru křesťanskú přijemše, snažně na to myslili, kterak by svaté cierkve povýšili. A to byl
