mu nevece, ale on poče k ní velikým hlasem volati: Má milá dcerko, přistup sem a vyslyš mne, biedného otce svého. Za toť tebe prosím. I poče jí žalostivě všecko to viděnie pořád vypravovati, co mu anjel byl ukázal a že již zná, že jest jiný Buoh věčný a všemohúcí, o kterémž jest on prvé nevěděl. Protož, má milá dcero, pospěš a jdi k svému milému frejieři, ať ráčí Boha za ty lidi prositi, kteří zbiti a ztopeni sú v tomto moři, ať zase oživú. A stane li se to hned, já se všemi s těmi chci křest přijieti a Bohu všemohúciemu s nimi slúžiti. Panna to radostně udělala a k svatému Ozvaldu běžela, ana ho nalezla v své kapličce, an na zemi leží před svatým křížem. Ihned k němu na zemi padla a plačíc s radostí ho prosila: Najmilejší manžele muoj, otec muoj mne sem k tobě poslal a prosí a já vedlé něho, aby ráčil Boha prositi, aby lid jeho, kterýž ztopen a zmordován jest, zase skřiešen byl. A že se i s nimi se všemi okřtiti chce a vieru vedlé naučenie tvého držeti. Svatý Ozvald panně odpovědě: Velikú a nemožnú věc otec tvuoj žádá. I ovšem co u lidí možné nenie, ale u Boha možné jest. Avšak jináče býti nemuož to, leč ty, panno, jedno učiníš, jest li že Pánu Bohu všemohúciemu i jeho milé matce a všem božím anjelóm slíbíš a obětovati budeš své panenstvie a že v té čistotě počaté až do smrti své setrvati chceš. Panna nemeškavši, hned svú čistotu Pánu Bohu a jeho milé matce i všem anjelóm slíbivši až do smrti své zachovati v celosti. A když se to již tak stalo, svatý Ozvald nábožně se za tři dni na modlitby oddal, nic nejedl ani pil, velmi snažně počel za ty lidi pohanské Boha prositi, aby pro své božstvie a své veliké milosrdenstvie ráčil je zase vzkřiesiti. A když tak den třetí modlitby s posty dokona, hned tu hodinu všickni ti, kteří ztopeni a zbiti byli, stáli u žaláře, tu, kdež král a pán jich sedieše.
To pověděli svatému Ozvaldu, hned všem před se jíti kázal a hned všecky své biskupy zobsielal, aby nikoli nezmeškávali ani svým příjezdem odtahovali k němu přijeti. Biskupové nemeškali k rozkázaní svatého Ozvalda, všickni s velikým množstvím kněžstva přijeli sú. Tu ty všecky pohany křtili a z úplna vieru křesťanskú naučili. Potom káže přivésti krále pohanského toho i se dcerú, pannú Forpanje, zvláště s slavností velikú okřtiechu. A pohanu jméno dali na křtu Johannes. A když se to všecko stalo, zvolachu biskupi kněžstvo i všecken lid, že by Ozvald blahoslavený byl, skrze kteréhožto Pán Buoh ráčil jest tak veliký div okázati. A Johannes, otec králové, s velikú radostí do své vlasti jel, všecky modly zbořil a v niveč je obrátil. A lid svuoj vešken na vieru křesťanskú obrátil. V počtu se praví třidcetikrát sto tisíc. A kteří se tomu zbraňovali, ty všecky ohavnú smrtí odpraviti kázal a jinými rozličnými ukrutnostmi
