města Tolozy šel, v kterémžto kraji mnoho tehdy kacieřuov bylo. A tu jsa, své bratří kázat rozeslal, některé do Paříže, některé do Hispánie a některé do Bononie, aby tam slovo božie kázali.
Těch časuov blíž před ustavením zákona predikátorového byl jeden mnich šerý zákona svatého Bernarta, člověk svatého života. Ten měl jedno vidomé zjevenie, zdálo se jemu, ano svatá královna před svým synem Jezu Kristem, ruce spěvši, klečí, proséci jeho za všeho světa hřiešné, aby se na ně neunáhloval. V túž hodinu Ježíš rozličným odpoviedaním matce odpoviedáše a zvláště takto řka: Matko milá, co mi již s nimi velíš učiniti! Poslal jsem k nim patriarchy i proroky, avšak sú se nepolepšili. Potom jsem sám k nim sstúpil a své apoštoly mezi ně rozeslal, avšak sú se netoliko nepolepšili, ale mě i s apoštoly hanebně trýznili a na smrt odsúdili. Potom světí mučedlníci, mistři i zpovědlníci mnoho po světě kázali, avšak málo prospěli. Ale matko má milá, k tvé milosrdné prosbě neodpoviedám, ale ještě tu milost světu chci učiniti. Dám jim zákon predikátorový. Ti jim budú kázati a hřiešné na dobrú cestu vésti. Neuposlechnú li těch, musím vešken svět rozličně zamucovati a najposléze musím na ně svuoj hněv rozličně přepustiti.
Po těch časiech, když svatý Dominik po světě kázal, jeden kněz bohobojný, vida svatého Dominika snažnost, zamyslil v svém srdci, nahodil li by jemu milý Buoh knihy svatého Písma Nového zákona, v nichž by se uče, kázal, chtěl by rád v zákon svatého Dominika vniknúti. Netáhl toho pomysliti, až jeden žák s takovými knihami předeň přistúpil, u něhožto ihned je kúpiv, poče mysliti a řka: Milý Hospodine, jest li to tvá svatá vuole, rač mi to i druhým znamením ukázati. A to pomysliv, knihy, svatým křížem je požehnav, otevřel. A tu ihned na počátku lista jemu se čísti nahodilo to slovo, ješto jest v knihách Apoštolských skutciech svatému Petru takež se čísti nahodilo. A tu takto bylo psáno: Vstaň, sejdi a jdi s nimi, nic se nerozpakuje, neb sem já je poslal. Tomu znamení ten kněz tvrdě uvěřiv, v zákon predikátorový všel.
Jeden také čas jeden slovutný mistr v svatém Písmě potvrzený na úsvitě nad knihami seděl, chtě toho dne žákuom svaté Písmo čísti. A když tak sedě, poče dřémati, přišed k němu u vidění jeden kmet podobný, sedm světlých hvězd tomu mistru darem dal. Tomu se daru ten mistr poče velmi diviti a tak na ty hvězdy hledě, uzře, ano jimi vešken svět osviecen. V tu dobu, z toho viděnie se probrav, poče na to velmi mysliti, kteraké by to viděnie bylo. A když toho dne žákovstvu svaté Písmo v škole četl, vjide do školy svatý Dominik s bratry sám sedmi
