Svatý Allexius byl syn slovutného otce v Římě, jemužto Eufemián řiekali. Ten Eufemián byl tak mocný, že první na ciesařově dvoře nad jinými bieše, jehožto se slovutnost tiem ukazuje, jakž to se o něm píše, že Eufemianus měl jest tři tisíce služebníkuov, kteřížto se všichni zlatými pásy opasovali a v hedvábné se rúcho odievali. Ten Eufemián byl jest velmi milosrdný, tak že na každý den v jeho domu rozličných chudých tři stoly veliké nakrmováchu, potom sám o poledni v bázni boží s chudými duchovními pokrm přijímal. Jeho paní Aglaes řiekali, ta všech obyčejuov ctných bieše. A když žádného syna neměli, Pána Boha mnoho časuov za to prosili, až je Buoh synem obdaroval. Jemužto Allexius řiekali. Toho syna, když byl na času, do školy na učenie dali. A když nad jiné v umění prospěl a k dospělým letuom přišel, jemu pannu z ciesařova rodu oddali a v těch dnech k svatbě slovutně se připravili.
A když svatého Allexie s jeho chotí do pokoje uvedechu, poče svatý Allexius k své panně takto mluviti a řka: Vieš, panno přešlechetná, že tento svět nic nenie, bychme spolu tisíc let živa byla, avšak se vždy musíme skrze smrt rozjíti. Protožť tobě radím, ihned abychva v čistotě Bohu slúžila. A když ona jemu povolila, sňav svój prsten s ruky a nákončie s pásu svého rytířského jí dal schovati a řka: Chovaj tohoto dobře, dokudž Bohu libo bude, a Buoh buď s tebú i se mnú. To řekši, svatý Allexius ihned vstal a nabrav svého statku sobě na ztravu, k moři šel a tu na koráb vsedl, přes moře přeplul a přišed do jednoho města, jemužto Laodicia řiekají, kteréžto město svatý Jan evanjelista v knihách Tajemstvie božieho jmenuje. Z toho města svatý Allexius vyšed i bral se do jedné vlasti, kteréžto Syria řiekají, i všel do města Edissa. V tom městě jeden obraz našeho Spasitele Jezu Krista bieše. Kterýžto obraz nebyl nižádným řemeslem učiněn než pravým božím divem. Ten obinuvše krásně chovali. Tu svatý Allexius všecko, což měl, chudým rozdal pro Buoh a v sprostné se rúcho oblekl, před kostelními dveřmi Svaté královny s jinými chudými žebře seděl, a což mu mimo jeho potřebu almužny ostalo, to všecko jiným chudým rozdal.
V ty časy otec jeho z Říma do rozličných zemí posly rozeslal, aby jeho syna hledali, jehožto vždy želeje, plakáše. Z kterýchžto posluov jedni se stavili tu, ješto svatý Allexius bieše, jehožto oni nepoznavše, jdúce do kostela, jemu almužnu dali, ale on jest je dobře znal, a že od svých slúh almužnu vzal, Bohu z toho poděkoval. Vrátivše se poslové, že jeho nenalezli, otci pověděli. Toho takú žalost otec a matka mějiechu, tak že matka s jedné
