Komenský, Jan Amos: Kancionál…

Amsterdam: Kunrád, Krištof, 1659. Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. FE III 45, s. 261–548. Editor Vytlačilová, Veronika. Ediční poznámka

Při vzniku práce byly využity zdroje Výzkumné infrastruktury pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz).

<<<<<517518519520521522523524525>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[kterýmžto hříchu]text doplněný editorem[1755]Doplněno podle tisku uloženého v Národní knihovně ČR pod signaturou 54 K 023269. [521]číslo strany rukopisu[eq]521] 519[JC]O XI słoužił,

nad tím žałostił

a nešťastným se pravił,

smrt v tom oznámił.

5 Po třikrát Pána prosił,

aby ho zprostił

Satanášova ostna,

dána miłostná

odpověd, řkuc: „Měj dosti

na mé miłosti.“

Takž v svých mdłobách se chłubił,

byť v ctnostech bydlił.

6 Tak všem, kdož jsou Kristovi,

apoštoł praví,

nic není k zatracení,

ni to zprznění

z zákona hřícha jdoucí,

k złému táhnoucí

i nečisté myšlení

bez povolení.

7 Jest tedy stav rytířský

zde život lidský,

kdož statečně bojuje,

se postavuje

proti myšlení złému,

panuje jemu.

Nebť Bůh, jenž mysl[1756]ligatura (mysl) náši zná,

věrným spomáhá.

8 Myšlení nečistého

tak zbudeš jeho,

když jemu místa nedáš,

jistě to shledáš;

musíš je vždy míšeti

a rozháněti;

sic i voda stojatá

bývá smrdutá.

9 Cítě nejprv vnukání,

potom kochání;

jestliže se opozdíš,

sobě uškodíš,

když dvou čłanků nezłámáš,

v třetím se zkłamáš;

ale když pak přivolíš,

tu se povalíš.

10 Neb hřích má tu povahu,

táhne svou drahou,

začna od nákłonnosti,

jde k skutečnosti,

když počátku nezbráníš,

hned se poraníš;

z pádu letě jednoho

hned do druhého.

11 Znamenej dál důvody

veliké vody,

kteráž se jen z dešťových

krůpějí nových

pomału v jedno stéká,

zdaž se kdo leká?

Však i z těch jdou povodně

často přeškodné.

12 Maláť jest věc i písku

zrnko a tížku

příliš małou v sobě má,

tak jakž se to zdá;

však jestli jím naplníš

lodí, to uzříš,

žeť bude potopena,

jsuc přetížena.

13 Słušíť opětovati

i znamenati

o zvykłosti provazu,

hříchů řetězu,

čłanek s čłankem se víže,

budeť vždy tíže

a když bude dokonán,

budeš jím svázán.

14 Z kteréhožto svázání,

zašijkování

těła porušeného,

duch rmoutícího,

žałostné jde płakání,

také stýskání

a k miłosti toužení

o vyproštění.

15 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1757]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ó, błaze bojujícím,

nad złým łkajícím,

budouť vysvobozeni,

Kristem zproštěni;

semena svá [522]číslo strany rukopisu[er]522] 520[JD]O lásce k Duchu svatému metají,

X
eq521] 519
er522] 520
1755Doplněno podle tisku uloženého v Národní knihovně ČR pod signaturou 54 K 023269.
JCO XI
1756ligatura (mysl)
1757Symbol zdůrazňovací ručičky.
JDO lásce k Duchu svatému
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).