F VI K témuž

[1]text doplněný editorem[670]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek Šeł přes potok Cedron k hoře

Kristus v mnohé pokoře,

přejda jej, začał teskniti

a vroucně se modliti

a řka: „Otče, usłyš Syna,

jdeť naň těžká hodina!

2 Jakož ty chceš, tak i já chci,

odporen býti nechci.“

Potom k učedlníkům přišeł,

v těžkém spání je našeł,

k nimž řekł: „Není słušné spáti,

ale k modlení vstáti.“

3 Vizte nyní, co se děje

od Jidáše, zloděje,

kterýž s sebou złostné vede

a tudiž je přivede,

jenž ke mně jako k łotru jdou,

jmouc mne, s nectí povedou.

4 Młuvě to Ježíš, ještě stáł,

a aj, Jidáš nemeškał

Židů vésti, jimž řekł v zradě:

„Tuť ho najdem v zahradě,

kohož já, políbě, minu,

naň svým prstem pokynu,

5 tenť jest Ježíš, toho držte

a mé mzdy nezadržte.

Potom, jmouce, moudře veďte

a kamž víte, doveďte,

toť já vám k líbosti pravím,

tak Ježíše prozradím.“

6 Když s zástupem přišeł Jidáš,

řekł jim Ježíš v ten čas:

„Ej, kohož vy nyní v noci

s takou hledáte moci?“

Řkou: „Ježíše z Nazaréta,

ptajíť se naň knížata.“

7 K nimžto dí Ježíš: „Aj, jáť jsem!“

K té řeči, všickní zpátkem

postoupivše, na zem padli,

když Pán chtěł, zase vstali.

Jat jsa Ježíš i był veden,

k Annášovi přiveden.

8 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek V kněžském domu nebył uctěn,

ale převelmi zlehčen

dotázkami nevážnými,

svědectvími łživými.

Potom ho poličkovali,

tvář jeho zeplvali.